Zapomenutá historie Choceňského Polska
Rozebrat, naložit na vlak, odvézt. Kostel z Chocně jsme našli až v Krakově
Československá vláda darovala kostel v září 1919 Polsku. V zimě byl rozebrán a po železnici poslán do Polska. Do Haliče ale spolu s přesídlenci nedorazil. Stojí snad zapomenut v nějaké polské vesnici, nebo posloužil v bídných poválečných letech jako topivo?
Historici i badatelé spolu s potomky přesídlenců choceňský kostel dlouhá léta hledali. Neúspěšně. Slehla se po něm zem! Odjel vůbec? Neztrouchnivěl někde na hromadě ještě na české straně? A tak jsme zapojili sociální sítě a do éteru pustili fotografii s výzvou: "Hledá se kostel!"
Je to on?
Přátelé na síti výzvu sdíleli, článek otiskly i regionální noviny, a po několika týdnech skutečně přišla odpověď. Rozmazaná černobílá fotografie dřevěného kostelíku se strohou popiskou v polštině: kostel v Krakově Debniky, přenesen z Chocně. Bohužel ale nebyl starému kostelu z barákové kolonie vůbec podobný. A tak jsme se do krakovské čtvrti Debniky vypravili, přesvědčit se na vlastní oči.
Farnost v Debnikách
V krakovské čtvrti Debniky dnes stojí moderní chrám sv. Stanislava Kostky. Byl postaven před druhou světovou válkou. Po kostelíku z Chocně ani jakémkoliv jiném dřevěném kostele ani stopy.
Současný kněz Zikmund Kostka nám daroval historii jejich farnosti, kterou sepsal jeho předchůdce.
Farnost získala od města pozemek a začala na Konfederační ulici stavět kostel podle projektu architekta Romana Banderskiego. Chyběly ale peníze na nákup stavebního materiál. V tu chvíli se farníci dozvěděli o demolici dřevěného kostela, který do té doby stál v Chocni ve východních Čechách…
Československá vláda věnovala 6. září roku 1919 dřevěný kostel z této barákové kolonie polskému státu a na své náklady ho s veškerým vnitřním vybavením nechala převézt do Krakova.
Debnická farnost 4. června roku 1920
Kostel byl přivezen do Krakova až v lednu 1920 a debnická farnost spolu s ním získala i veškeré vnitřní vybavení. Mimo jiné i oltářní obraz Panny Marie Čenstochovské, který namaloval královehradecký kněz Eduard Neumann, toho času sloužící ve Svatém Jiří nedaleko Chocně.
V letech 1914 až 1916 žil v choceňské barákové kolonii spolu s uprchlíky krakovský kněz Karol Słowiaczek. Vrátil se do Krakova spolu s přesídlenci a právě on se zasadil o to, aby zrušený choceňský kostel získala farnost v Debnikách.
V letech 1914 až 1916 žil v choceňské barákové kolonii spolu s uprchlíky krakovský kněz Karol Słowiaczek. Vrátil se do Krakova spolu s přesídlenci a právě on se zasadil o to, aby zrušený choceňský kostel získala farnost v Debnikách.
Selesiáni v Krakově
Dřevěný kostel sloužil selesiánům v Krakově Debnikách téměř dvacet let. Rostoucí farnost si žádala větší prostory. Na fotografiích z roku 1938 je vidět rostoucí stavba nového zděného chrámu v těsné blízkosti dřevěného kostelíku. Po jeho vysvěcení byl pravděpodobně starý kostel zbourán. Dnes na jeho místě stojí socha Panny Marie.
Badatelé v tuto chvíli hledají, kde asi skončil oltářní obraz Panny Marie Čenstochovské. V časech existence barákové kolonie u Chocně se k němu váleční uprchlíci modlili za zachování zdraví a návratu do svých domovů. Modlitby tisíců z nich vyslyšeny nebyly. Byli pohřbeni často do hromadných jam na polském hřbitově Na Křepčích. Ještě dlouho po odchodu uprchlíků a zrušení barákové kolonie byl tento hřbitov udržován a měl dokonce svého vlastního správce. Poslední památka na barákovou kolonii, administrativní budova, byla zrušena až v roce 1986.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
