Josef Niederle, jedenáctkrát zvolený starosta Lanškrouna

Josef Niederle se narodil roku 1821 v Lanškrouně a v tomto městě žil až do své smrti v roce 1894. Patřil k nejúspěšnějším regionálním politikům 19. století a doba jeho starostování pak náležela k obdobím největšího rozkvětu Lanškrouna.

Že byl skutečně úspěšný a oblíbený, o tom svědčí skutečnost, že ho za starostu chtěli občané dokonce jedenáctkrát. Jak je možné, že ho většina těch dnešních nezná? „Starostové 19. století dnes nejsou většinou příliš vzpomínáni. Svou roli sehrál také fakt, že Lanškroun býval majoritně německým městem, které po roce 1945 byla nucena většina jeho obyvatel opustit,“ vysvětluje historička Marie Macková z Filozofické fakulty Univerzity Pardubice.

Koleje až do továrny

Josef Niederle zanechal ve svém městě řadu nesmazatelných stop. První je zřejmá všem, kteří se do Lanškrouna vypraví vlakem. Byl to právě starosta Niederle, který stál v čele snah prodloužit koleje od Olomoucko-pražské dráhy až do Lanškrouna. Do té doby všichni, kteří mířili do měst, museli vystupovat v Žichlínku, což sice nebylo daleko, ale dostat železnici až do města představovalo i jistý typ prestiže.

Josef Niederle, starosta Lanškrouna, za jehož starostování v 19. století se městu neuvěřitelně dařilo|foto:archiv Městského muzea Lanškroun

Navíc vlaková zastávka přinesla každému městu v 19. století další vlnu prosperity. A nešlo jen o dopravu osobní, ke kolejím se připojovali i místní fabriky. V Lanškrouně například koleje vedly až do kdysi velmi slavné tabákové továrny.

Že byla v Lanškrouně založena „tabačka“, patří také k zásluhám starosty Niederleho. Šlo o jeden z podniků zřízených státem v rámci státního monopolu na zpracování tabáku. Tabákové továrny vznikaly v 19. století po celé monarchii jako podpora sociálně slabších regionů. Že se ale podařilo dostat ji právě do Lanškrouna, velmi prospělo celému poměrně chudému regionu.

Zajímavé také je, že tam získávaly práci především ženy, ty byly na balení tabáku šikovnější. Zaměstnankyně „tabaček“ byly vlastně jedněmi z prvních zcela nezávislých žen. Měly jistou, dobře placenou prací a výhody, které třeba zná až moderní společnost, včetně zaplacené nemocenské.

Gymnázium, spořitelna, kronika

Stejně jako všichni vzdělaní lidé 19. století vnímal starosta Niederle vzdělání jako nesmírně důležité. A protože rodiče řady talentovaných žáků nebyli finančně schopni vydržovat své děti na studiích v jiném městě a neexistovaly možnosti dopravy, jak je známe dnes, mít gymnázium bylo velmi důležité a usilovala o to mnohá města. V Lanškrouně se to právě v dobách starostování Josefa Niederle podařilo. A kromě spokojených místních studentů to přineslo do regionu i další peníze od těch, kteří se při studiích ve městě ubytovali.

Starosta Niederle se zasloužil o to, aby v Lanškrouně vzniklo gymnázium|foto:archiv Městského muzea Lanškroun

Starosta Josef Niederle se dokázal postarat o své občany i v dobách nejtěžších. Například, když město v podstatě vyhladověla vojska při válce s Pruskem. A naopak v obdobích blahobytu motivoval občany, aby byli na případnou krizi připraveni, když ve městě nechal zřídit spořitelnu a vklad do ní vložil jako první. Díky této instituci pak město mělo také šanci získávat peníze na své projekty.

O starostovi Niederlem, jeho postojích a názorech víme hodně, přestože sám po sobě nikdy žádný spis nezanechal. Psal ale po desítky let městskou kroniku, z níž se dozvídáme více o něm i o tom, jak se žilo v Lanškrouně v 19. století.