Zapomenuté osobnosti Pardubického kraje

Rudolf Vejrych, nesmělý malíř

I když Rudolf Vejrych nepatří k neznámým umělcům, do cyklu zapomenutých osobností ho můžeme zařadit třeba proto, že zůstává ve stínu Maxe Švabinského. A to i v Kozlově, kam na rozdíl od Švabinského jezdíval téměř půl století.

Rudolf Vejrych se narodil v roce 1882 na Děčínsku, ale bylo to jen proto, že se rodina jeho otce železničáře často stěhovala. Většinu života prožil v Praze. Přesto je neodmyslitelně spjat s Českou Třebovou, konkrétně Kozlovem, kde si jeho rodina pronajala chaloupku. Vesnička, a hlavně příroda kolem ní, se pro Rudolfa stala od jeho dětství rájem a v dospělosti pak velkou inspirací. Tamní malebná zákoutí maloval velmi rád. Stejně jako jeho přítel a později sok Max Švabinský.

Vejrych nebo Švabinský

Rodiče Rudolfa Vejrycha byli poměrně rozdílného založení, otec praktik a racionální typ a matka, která milovala umění. Ta měla asi při výběru povolání svých dětí zásadnější slovo. Nejstarší Rudolfův sourozenec, Karel, se stal uznávaným pianistou a pedagogem a sestra Ela svými znalostmi umění a výraznou inteligencí uchvátila malíře Maxe Švabinského a stala se jeho ženou. Švabinský také zřejmě přivedl mladého Rudolfa k malování. Pomáhal mu například před zkouškami na uměleckoprůmyslovou školu. Z té ale Vejrych odešel ve třetím ročníku na Akademii výtvarných umění.

Tzv. Dolík v Kozlově, který často zpodobňoval Rudolf Vejrych na svých obrazech, inspiroval také Maxe Švabinského

Přátelství s Maxem Švabinským skončilo poté, co se zamiloval do ženy Rudolfa Vejrycha. Po rozvodu obou párů si ji vzal. Tehdy také končí Švabinského kozlovské období. Do malebné obce u České Třebové ale Vejrychovi jezdí nadále. Rudolf Vejrych začínal jako portrétista a zájem o krajinu ho přibližoval k lyrickému impresionismu.

V době hospodářské krize se na jeho obrazech začínají objevovat sociální motivy a ve 30. letech se do jeho tvorby dostávají jasné a živé barvy. Bohužel toho jeho zřejmě nejzdařilejší období nemá dlouhého trvání. Vejrych umírá náhle v roce 1939. Je pochován na hřbitově v milovaném Kozlově. Vesnička ale dodnes uctívá spíše jejího slavnějšího obyvatele Švabinského.

Spustit audio

Související