Zmizelé židovské příběhy
Hana Heislerová z Chrasti válku přežila, budoucího muže potkala v Terezíně
Rodina továrníka Oskara Heislera si nechala ve dvacátých letech postavit v Chrasti vilu. Přišli o ni dvakrát. Poprvé jim ji sebrali nacisté a o deset let později komunisté. Potomci získali vilu zpět a pomalu ji opravují. Do dlažby před domem nechali zasadit Kameny zmizelých pro Zdeňku, Oskara a Hanu.
Rodina Heislerových se do Chrasti přistěhovala z Hroubovic v druhé polovině devatenáctého 1942 století. Jejich tři synové založili tři fabriky. Nejznámější byla Jindřichova továrna na cigaretové špičky, kterou později převzal jeho syn Rudolf a výrobu změnil na chemickou. Za první světové války zásobovali bojiště tzv. Heislerovou vodou (peroxidem vodíku). V meziválečném období pak vyráběli stovky léků mimo jiné i deriváty morfia.
Po válce se z Heislerovy továrny stala akciová společnost, která obchodovala i na burze, zaměstnávala kolem tří tisíc dělníků a v třicátých letech měla obrat sedm a půl miliónů korun. V továrně pracoval i další z bratrů Oskar Heisler, který si kousek od náměstí nechal postavit vilu. Žil v ní se svou ženou Zdeňkou a dcerou Hanou. Všichni tři museli v prosinci 1942 odejít do Terezína.
Mladý lékař Otto Schlanger
Hanka v Terezíně těžce onemocněla a dostala se do nemocnice, kde ji léčil čerstvě odpromovaný lékař Otto Schlanger. Zamilovali se a Hana zůstala v nemocnici jako pomocná síla, což ji na dlouhou dobu chránilo před transportem do Osvětimi. V Terezíně měli i první svatbu, kterou po válce museli zopakovat.
Hana a Otto Schlanger koncentrační tábory přežili, takové štěstí bohužel neměli Hanky rodiče. Oba zahynuli v plynových komorách v Osvětimi.
Příběh této rodiny připomínají Kameny zmizelých, které jsou v chodníku před jejich (Heislerovou) vilou v Chrasti.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.





