Zmizelé židovské příběhy
Richard Mandl měl tři děti se dvěma ženami, do transportu odcházel sám
Celý seriál:
Richard Mandl měl se ženou Kamilou dvě děti, syna Hanuše a dceru Gretu. Po první světové válce se manželství rozpadlo, Richard se znovu oženil a se svojí druhou ženou Melánií přivedli na svět syna Ericha. Válku přežily jen dvě starší děti.
Richard Mandl obchodoval s textilem a až do záboru Sudet žil ve Slavonicích. Na podzim 1938 utekl se svou ženou do Hlinska v naději, že se tam ukryjí před antisemitskou politikou německých nacistů. Rok 1939 ale přináší židovské perzekuce i do zbytku republiky, v plné míře po březnové okupaci.
Manželka Melánie Mandlová nesla tyto změny velmi těžce, navíc ji deset let trápily bolesti žaludku. A tak poté, co jejich jediný syn Erich opustil rodinné hnízdo, z tohoto světa dobrovolně odešla.
Greta a Hanuš válku přežili
Richardova dcera Greta se vdala a odstěhovala se do Berouna. Smíšené manželství ji ochránilo před prvními transporty. Odjet musela až na sklonku roku 1944, dostala se do Hagiboru a její muž do pracovního tábora v Ostravě a později do německého Osterode. Oba se dožili konce války.
Rychardův syn Hanuš pracoval jako úředník v bance v Jihlavě. Ovšem na samém začátku války byl zadržen po zákazu nočního vycházení a poslán do koncentračního tábora. Přežil mnohaleté věznění v nelidských podmínkách díky osudovému štěstí i materiální pomoci, kterou mu posílala sestra Greta a její přítelkyně Marie. Tu po válce Hanuš vyhledal, oženil se s ní a přestože neměli děti, žili spolu až do konce svých dní. Marie Mandlová zemřela v roce 2004 a Hanuš o čtyři roky později.
Richard Mandl šel tedy do terezínského ghetta sám na konci roku 1942. Tam nezůstal dlouho, jedním z dalších transportů odjel na východ a 6. září 1943 byl zavražděn v Osvětimi. V koncentračním táboře zahynula už v květnu 1942 i Richardova první žena Kamila a v táboře Majdanek i nejmladší syn Erich.
Až půjdete v Hlinsku ulicí Ležáků, zastavte se před domem 1140 a věnujte rodině Richarda Mandla tichou vzpomínku.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.