Zmizelé židovské příběhy

Bratři Singerové poslali starší dcery Wintonovým vlakem do Londýna

Oskar a Rudolf Singerovi bydleli nedaleko sebe v Havlíčkově ulici v Pardubicích. Obchodovali s benzínem a minerálními oleji a kromě skladů vlastnili více než osmdesát benzínových stanic. Holokaust nepřežil ani jeden z bratrů a zahynula i Rudolfova manželka Růžena a dvanáctiletá dcera Anička.

Bratři Singerovi se narodili v Lohenicích u Přelouče, starší Oskar v roce 1889 a Rudolf v roce 1891. Jejich otec Julius Singer měl v Lohenicích v domě č.p. 3 obchod se smíšeným zbožím, který otevíral roku 1886 s velice skromným počátečním kapitálem ve výši 20 zlatých.

Jeho synové vybudovali úspěšný obchod s benzinem, oleji a petrolejem. Podle dochovaných hlavičkových papírů původně podnikali v Praze na Vinohradech a roku 1923 přenesli podnik do Pardubic. Nejprve na tehdejší Masarykovu třídu, dnešní ulici 17. listopadu (dvůr u Vadasů), a později za lihovar směrem k Paramu.  

Firma Bratři Singerové provozovala několik desítek benzinových čerpadel po celých východních Čechách, na seznamu z roku 1935 jich lze napočítat 83, v oblasti od Náchoda až po Golčův Jeníkov. Na rozdíl od současných benzinových pump se však jednalo jen o jednoduchá čerpadla, stojící volně na ulici, která měla v zemi zabudované nádrže o objemu tisíc až dva tisíce litrů.

Prvorepublikový blahobyt končí okupací

Obě rodiny obývaly velké třípokojové byty, zařízené kvalitním masivním nábytkem, perskými koberci, pianem a elektrickými kamny. V domácnosti jim vypomáhala služebná. 

Helena Singerová po válce

Za okupace byla na firmu, podobně jako na ostatní židovské podniky, uvalena nucená správa, a Singerovi tak přišli o příjem.

V roce 1939 se rozhodli poslat své starší dcery do Anglie se záchrannou misí Nicolase Wintona, britského makléře, který při Britském výboru pro uprchlíky z Československa založil dětskou sekci a společně se svými spolupracovníky se mu v osmi transportech podařilo od března do srpna 1939 dostat do Velké Británie celkem 669 dětí. Takto do Anglie odjela třináctiletá Alžběta a o rok starší sestřenice Helena.  

Za tři a půl roku museli ostatní do Terezína

V prosinci 1942 museli oba bratři s manželkami a mladšími dcerami nastoupit do transportu, který je odvezl do Terezína. Odtud byl Rudolf s rodinou 15. prosince 1943 deportován do Osvětimi, kde všichni zahynuli. Z této rodiny přežila jen starší dcera Alžběta, odeslaná Wintonovým vlakem do Anglie.

Oskar Singer byl deportován do Osvětimi úplně posledním transportem v říjnu 1944, kde byl pravděpodobně ihned po příjezdu zavražděn. Manželka Bedřiška s dcerou Hankou se dočkaly osvobození v Terezíně a po válce se vrátily do Pardubic. Na konci čtyřicátých let se ale obě přestěhovaly do Izraele.

Po pravé straně Hana a maminka Bedřiška Singerovy u Kopeckých, kde po válce žilyou a maminkami Bedřiškou Singerovou a paní Kopeckou

Čtyři Stolpersteiny za Singrovy

V roce 2025 položil pardubický kameník Marek Lédl v Havlíčkově ulici čtyři kameny – pro rodinu Oskara Singera, jeho manželku Bedřišku rozenou Winterovou a jejich dvě dcery starší Helenu a mladší Hanu.

Právě Hana Singerová poskytla v 90. letech své vzpomínky pro památník Yad Vashem a také pro Židovské muzeum v Praze, obě instituce její svědectví uchovávají. 

Tento text vychází z bádání archivářů Renáty Růžičkové a Petra Mückeho ze Státního okresního archivu Pardubice.

autor: KSA
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat