Zubařské křeslo s atmosférou. Sýkorova vila v Chrudimi je výjimečná
Secesní dům ve Fibichově ulici v Chrudimi sice obklopila výstavba éry socialismu, svoje kouzlo si ale tato honosná vila zachovala. I s celou řadou původních prvků v interiéru.
Sýkorova vila v těsné blízkosti panelového domu z poloviny osmdesátých let působí poněkud zvláštně, ale spíš je to přesně naopak. Okolo Sýkorovy vily zkrátka nelze projít bez povšimnutí. Zajímavá fasáda s rostlinnými secesními ornamenty, architektonické detaily i vitrážové okno působí velmi elegantně. Sýkorově vile se také velmi často říká Kotěrova. Ale na otázku, spojenou s autorstvím projektu tohoto domu, nelze opovědět zcela jednoznačně.
Jednopatrový dům si na chrudimském Kateřinském předměstí nechal postavit Oldřich Sýkora (1861–1945). Byl to středoškolský pedagog, který po tři desetiletí působil na chrudimské obchodní akademii a v letech 1917 až 1927 byl i jejím ředitelem. Oldřich Sýkora byl vážený muž, literárně činný, přispíval například do Rozhledů nakladatele J. Pelcla, které vycházely v Chrudimi od devadesátých let 19. století.
„Díky přátelství choti Oldřicha Sýkory Hermíny s manželkou architekta Jana Kotěry, Bertou Kotěrovou, se pětačtyřicetiletému profesoru Sýkorovi podařilo uvázat k projektu vůdčí postavu české moderny, české moderní architektury před první světovou válkou,“ přibližuje historik umění Pavel Panoch. Dům po jeho dostavbě Oldřich Sýkora obýval se svou manželkou a dvěma syny, Rudolfem a Oskarem.
Šachl versus Kotěra
Kotěrou podepsané plány Sýkorova domu pocházejí z konce července roku 1906. Stavbu realizoval chrudimský stavitel Filip Trdlica. Kolaudace se uskutečnila 27. července 1907. „O rok později ale byla vila otištěna v prestižním vídeňském časopise Der Architekt pod jménem architekta Jana Šachla,“ vysvětluje Pavel Panoch. „V té době, kdy návrh vily vznikal, byl Jan Šachl zaměstnaný v projekční kanceláři Jana Kotěry. A v následujících letech vilu otiskovaly architektonické revue střídavě s údajem o Šachlově či Kotěrově autorství.“
„Jan Šachl byl jedním z Kotěrových žáků, studoval jeho speciálku architektury na Uměleckoprůmyslové škole v Praze v letech 1900 až 1903. K Chrudimi měl Jan Šachl také blízký vztah. Po té, co pracoval v ateliéru státního ústavu pro učební pomůcky ve Vídni, působil jako odborník na školách ve Valašském Meziříčí a právě také v Chrudimi,“ dodává Pavel Panoch.
Kdo je tedy autorem projektu Sýkorovy vily? Historik Pavel Panoch se přiklání k teorii znalce Kotěrova východočeského díla Miroslava Kaňky, podle něhož za vším může stát jakási gentlemanská dohoda. „Jan Kotěra byl v době, kdy plán Sýkorovy vily vznikal, časově velmi zaneprázdněný, pracoval na řadě projektů, účastnil se architektonických soutěží. A tak zřejmě Jan Kotěra postoupil, pro sebe zřejmě postradatelnou práci, svému žákovi Janu Šachlovi. Ten na projektu odvedl jistě poctivý kus práce a Jan Kotěra na něho přiznání autorství převedl,“ domnívá se Pavel Panoch.
Stomatologické centrum
Kotěrova vila sloužila v éře socialismu různým účelům. Sídlil v ní například Sdružený klub pracujících Chrudim, činnost klubu na začátku devadesátých let částečně převzala příspěvková organizace města Chrudimská beseda. V restituci byla vila navrácena rodině Sýkorových, v roce 1993 dům zakoupili manželé Horníčkovi a vybudovali v něm lékařské ordinace.
„Chtěli jsme využít všechny místnosti, které tady byly, takže po rekonstrukci, která probíhala od střechy domu až po sklep, tu vznikly stomatologické a lékařské ordinace a také laboratoř,“ vysvětluje spolumajitelka domu, zubní lékařka Květoslava Horníčková.
„Pátrali jsme také po původní barevnosti fasády a při rekonstrukci se snažili dodržet to, co tu v historii bylo. Od rodiny původních majitelů se nám podařilo získat například původní lustr, který jsme nechali zrestaurovat, jsou tu ještě historické květinové stolky, zábradlí, na chodbě zabudovaný kotel pro vytápění domu a najdete tady i řadu replik původního vybavení.“
„Pracuje se tu nádherně, ten genius loci je úžasný. Myslím, že i pacienti, když sem vstoupí, tak se cítí dobře. Otázka je, jak se cítí v ordinaci, ale snažíme se, aby se genius loci tohoto domu přenesl i na zubařské křeslo,“ dodává s úsměvem Květoslava Horníčková.
Související
-
Honosnou vilu v Chrudimi si stavebník František Wiesner užil jen pár měsíců
Výjimečným domem Masarykova náměstí je Wiesnerova vila. Stala se reprezentativním sídlem továrníka, který stál u zrodu největšího chrudimského podniku, budoucí Transporty.
-
Ulrychovu vilu vlastní rodina po celé století
Není prý ekonomická, zato krásná. Potomci obchodníka Václava Ulrycha nikdy svůj dům na pardubickém Bílém předměstí neprodali. A rozhodně to nemají ani v plánu.
-
Romantický dům a zahrada plná smíchu. To je Messanyho vila
Jedna z výjimečných vil pardubické Bulharské ulice je historicky spojena se životem lékaře Františka Messanyho. Už od dob druhé světové války ale slouží jako školka.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
