Zvoníci o Velikonocích vymění zvony za hrkačky. Ke zvonění se vrátí na Bílou sobotu
V Holicích se bude naposledy zvonit na Zelený čtvrtek, potom zvoníci vymění zvony za hrkačku
Zvoníci se o Velikonocích nenudí, i když se jim zvony ve čtvrtek večer stěhují do Říma. Zvoníci je ale vymění za hrkačky a hlasitým hrkáním vyhánějí Jidáše z města.
„Všechno to začíná na Zelený čtvrtek při večerní bohoslužbě, kdy zazní píseň Sláva na výsostech Bohu. Naposledy se všechno rozezvučí, varhany zabouří a všechny zvony se divoce rozezní. A pak zmlknou a podle pověsti odlétnou do Říma pro požehnání Svatého otce. Někdy se tvrdí, že zvony odlétají proto, že se bojí řehtaček,“ vysvětluje třináctiletý zvoník kostela Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové Matěj Kverka.
Velkopáteční hrkání v holické zvonici
V Holicích se bude naposledy zvonit na Zelený čtvrtek, mše začíná v 18 hodin. Potom i holičtí zvoníci vymění zvony za hrkačku. V kostele svatého Martina mají vzácnou historickou hrkačku.
„Je to poměrně velký hudební nástroj, takový válec se zoubky, když točíte klikou, tak hrká, dělá to neuvěřitelný rámus. Pokud chcete přijet, jste vítáni, necháme na Velký pátek před 15. hodinou zvonici otevřenou. Můžete vystoupat až ke zvonu a poslechnout si naše hrkání,“ zve do kostela svatého Martina holický zvoník a varhaník Lukáš Peška a připomíná hlavní důvod celé tradice:
„Zvony umlknou, protože si církev na Velký pátek připomíná velký smutek, se kterým souvisí střídmost včetně půstu. Je to den, kdy Kristus zemřel. Zvony přiletí až na Bílou sobotu večer, kdy se budeme chystat na velikonoční vigilii, která má svůj tradiční postup. Tato bohoslužba trvá poměrně dlouho. Oslaví se vzkříšení, varhany se opět vesele rozezní a zvony se rozezvučí,“ popisuje Lukáš Peška.
Jak vypadá tradice vodění Jidáše na Vysokomýtsku? Poslechněte si v záznamu pořadu.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.