Berušky z Číny pronikají do českých domácností. Klidně je vyhoďte, radí entomolog
Světlé a prosluněné fasády domů lákají slunéčka východní, kterým se také říká čínské berušky. Běžně v krajině vyhledávají štěrbiny ve skalách nebo dutiny stromů, kde by se mohly schovat před mrazem. A přesně to hledají i v mezerách okenních rámů, kam se stěhují po stovkách.
„Jenže problém je v tom, že doma v zimě topíme, takže slunéčka ani další hmyz nemá šanci na přežití. Nemusíte mít černé svědomí, když je vyhodíte, třeba si najdou ještě přirozený úkryt,“ říká entomolog Vít Bureš.
Vroubenka americká může i postrašit
Velmi často se teď v domácnostech setkáváme s hmyzem nepůvodním, ať už je to slunéčko východní nebo vroubenka americká. „Vroubenka americká je velká ploštice, která páchne a vydává trochu strašidelný zvuk, lidé se mohou vylekat, když se ozve třeba v ložnici uprostřed noci. Vroubenky ani slunéčka východní nejsou nebezpečné pro člověka, ale jsou hrozbou pro původní faunu,“ konstatuje entomolog.
Stejně jako v rostlinné říši vytlačují cizí invazivní druhy ty české, podobně je to u živočichů. Slunéčka východní vytlačila slunéčka dvojtečná, která v české krajině skoro nemáme. Slunéčka sedmitečná ještě můžeme vidět, ale mnohem méně, než si je pamatujeme například z dětství. „Slunéčka východní berou těm našim potravu a obsazují úkryty, dokonce je požírají. Predační tlak slunéček z východu je poměrně velký,“ říká Vít Bureš.
Může za to globalizace
Tyto invaze hmyzu z ciziny nesouvisí podle Víta Bureše tolik s globálním oteplováním, spíše s globalizací. Slunéčka východní si přivezli lidé do Evropy proto, aby ve sklenících tyto berušky likvidovaly mšice, což úspěšně dělaly. Jenže ze skleníků se velmi rychle dostaly do přírody a zalíbilo se jim u nás.
Drvodělka, pískorybka, dlouhozobka, dlouhososka - znáte je? Poslechněte si o nich víc v záznamu pořadu.
Související
-
Pestré Polabí dává přírodě druhou šanci. Spolek už zachránil Truhličky a Červeňák
Krajina v okolí Labe se v průběhu let velmi změnila. Na některých místech byly mokřady, jinde vyschlé písčiny. Od vzniku opatovického kláštera se ale tato místa odvodňují.
-
Pardubice mají výjimečně vzácnou obyvatelku. Žije s pavouky
Areál pardubického zámku je jediným místem v Čechách, kde byla spatřena okřídlená ploštice štíhlenka pavoukomilná. Zdá se, že se jí v chráněné přírodní lokalitě daří.
-
Svítící žížaly i sekáči s klepety. Prales Polom je přírodní unikát
Obec Polom najdete nedaleko Trhové Kamenice v Železných horách. Kolem místního kostela svaté Kunhuty stojí jen asi pět domů. Větší roli tam hraje příroda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
