Bokovka přerostla původní práci. Učitel Milan Mikolecký proslul jako novinář

Milan Mikolecký se stal prvním nositelem Medaile hejtmana Pardubického kraje v roce 2020. „Svoji práci jsem nikdy nedělal kvůli tomu, abych za ni někdy byl nějak oceněn. Je to můj zájem a celoživotní styl. S novinami jsem měl hodně společného už od studentských let,“ říká.

Nesvoboda u psacího stroje

S vydáváním zpravodaje začal v roce 1976, tedy ještě v normalizační éře. „Překvapilo mě, že první číslo odnesli na cenzuru, aniž by mi cokoliv řekli. Všechno muselo projít cenzurou na radnici i na okresním úřadu, kde dávali povolovací razítko. Měl jsem k dispozici redakční radu tvořenou patrioty města. Nebyli jsme žádné politické centrum. Dělali jsme to pro město, pro lidi, kteří tam bydlí.“

Čtěte také

Z věží do podzemí České Třebové

Několikrát podle svých slov chtěl vydávání ukončit a mít klid. „Když vám do toho mluví hodně lidí, bývá to problémové. Jakmile vznikla taková situace, říkal jsem si, proč to musím dělat. Vydávání jsem vždy dělal navíc, nebyl jsem na něm závislý,“ připomíná své souběžné učitelské angažmá.  

První ročníky tvořil autor na psacím stroji. „V tiskárně dlouho trvalo, než se všechno vysázelo. Dnes je všechno mnohem rychlejší. I tak tisk zaostává za zveřejňováním na internetu, v rozhlase anebo v televizi.“

OF v České Třebové

Osobnost Milana Mikoleckého byla ve městě cítit taky kolem roku 1989, kdy podporoval Občanské fórum. „Vzpomínám na to jako na dobu překotných událostí. Tenkrát se nestavěly tribuny, ale řečnilo se z nákladního auta. Bylo potřeba okamžitě kolportovat tisk lidem. Najednou přestala cenzura, všechno bylo volnější. Vydali jsme asi deset čísel Českotřebovských listů, které reagovaly na aktuální úkoly. Musela se změnit spousta věcí.“

Českotřebovský zpravodaj dnes už vydává město. „Za mnou šlo 600 čísel. Z nezávislého tisku se stal radniční. Redakční radu řídí zastupitelstvo. Do zpravodaje dál přispívám. A taky se snažím o denní zpravodajství na internetu doplněné videem. Navíc se všechny události ukládají do archivu, takže si je můžeme kdykoliv vyhledat,“ dodává dlouholetý městský zastupitel.