Z věží do podzemí České Třebové

Podzemní prostory, do kterých se vejdou tisíce lidí, mají mít v České Třebové. A v některých sklepeních dokonce prý dokonce našli i poklad. Určitě překvapí také věž poutní kaple Panny Marie na Horách.

Možná nejhezčí pohled na centrum České Třebové je z věžičky tamního gymnázia. Honosná budova z počátku 20. století patří k architektonickým skvostům města a je kulturní památkou. Stejně jako přilehlá bývalá ředitelská vila, kde je dnes základní umělecká škola. Obě vystavěl tehdejší velmi slavný pražský architekt Alois Dryják.

Součástí gymnázia jsou rozsáhlé zahrady a na střeše pak také věž a v ní někdejší observatoř. Dnes tam ale nechodí pozorovat nebe, spíše město a jeho okolí, na které je odtamtud pohled opravdu úchvatný. A vidět je i asi největší dominanta města nedaleký kostel sv. Jakuba Většího.

Věže kostela a poutní kaple

Dnešní kostel sv. Jakuba Většího stojí na místě, kde před ním stávalo zřejmě hned několik jeho předchůdců. Postavili ho na přelomu 17. a 18. století podle návrhu lichtenštejnského architekta Josefa Hardmutha, kterého známe také z nápisů na tužkách. Byl to totiž také ten vynálezce a průmyslník, který založil ve Vídni továrnu Koh-i-noor Hardtmuth. Věž podle jeho návrhu ale byla původně o dost nižší. To prý ale neodpovídalo důležitosti České Třebové, tak se ji radní rozhodli při její rekonstrukci v roce 1913 zvýšit do dnešní podoby.

Kaple Panny Marie Pomocné na Horách se záračnou studánkou

Místem, kam mířily kroky českotřebovských věřících v minulosti i současnosti, je poutní kaple Panny Marie Pomocné na Horách z druhé poloviny 18. století. Její součástí je také nevelká věž. Výstup na ni je ale jen pro odvážné. Vede tam totiž soustava obyčejných žebříků, které nejsou nijak připevněné.

Ti, kteří si po nich troufnou, jsou ale odměněni třeba pohledem na řadu zvonků od věřících z blízkého i vzdáleného okolí. Překvapí je pak i výhled. Jde v podstatě především o záplavu zeleně a přírodních krás. K místu se váže také pověst o podzemí, kde by se mělo prý skrývat vojsko.

Poklad v podzemí a protiatomový kryt

Možná ještě zajímavější pověstí z podzemí České Třebové je ta o zřejmě středověkém sklepení pod budovou dnešního Městského muzea. Honosný klasicistní dům z roku 1804, kde sídlí, měl být původně jen obyčejným domkem. Jen takový si prý mohl dovolit tehdejší občan Třebové Václav Hampl, který koupil tento pozemek s rozpadajícím se domem.

Vstup do protileteckého krytu, kam měli za války přesunout výrobu z nedaleké Perly

Když ho začal bourat, našel zazděnou část sklepa se starými kněžskými rouchy a za nimi pak ještě místnost s pokladem. Díky němu prý mohl postavit tento dům, který byl v té době nejhonosnějším v celé zástavbě.

Další zajímavé podzemí v České Třebové pochází až z 20. století. Jde o rozsáhnou síť podzemních protileteckých a později protiatomových krytů. Třeba ten u bývalé továrny Perla, který v nedaleké opukové stráni nechali vybudovat v roce 1944 její majitelé. Má být 130 metrů dlouhý, ale dnes je zazděný, přístup do něj je nebezpečný.

Další podzemí pak budovali kvůli studené válce v 50. až 70. letech. Především pod dnešním vlakovým nádražím, které bylo strategicky tehdy velmi důležité. Tam má být kryt prý pod každou budovou. A navíc ještě jeden po cestující, do kterého se vejde až tisíc lidí.

Související