Chlapice, stolístka nebo pelyněk. Co natrhat do Devatera kvítí na Svatého Jána?
Naši předkové věřili, že bylinky nasbírané o Svatojánské noci, tedy ze 23. na 24. června, mají nejsilnější léčivé účinky. Dívky měly bylinky sbírat nahé a přitom ze sebe nevydat ani hlásku, aby neporušily kouzlo noci.
Současní bylináři se už po loukách nazí neprohánějí, ale bylinky natrhané v době Slunovratu a následujících dnech, rozhodně doporučují. Mají v sobě opravdu velkou sílu.
Bylinkářka Radka Svatošová do Radioporadny přinesla Devatero kvítí podle svého výběru. Nechyběly tam pelyněk, růže stolistá, černý bez, tužebník, řebříček nebo jetel. Svatojánskou bylinkou číslo jedna je pak třezalka tečkovaná.
Svatojánská bylinka číslo jedna – třezalka tečkovaná
Třezalka má letos teprve poupata, ale za týden už určitě rozkvete žlutým květem. A to bude přesně doba vhodná ke sběru.
„Sílu slunce v sobě právě třezalka koncentruje snad nejvíc ze všech bylin. Uctívali ji naši předkové a vázali ji do slunovratových kytic a sušili na zimu, kdy se tato bylinka nejvíc hodí, dodává světlo a lepší náladu. Sbírá se kvetoucí nať. Nejlepší je ji usušit a přidávat do směsí na zklidnění, ale může se zpracovat i formou tinktury nebo přidat do známého Jánova červeného oleje. U třezalky ale pozor, nesmí se používat v kombinaci s léky! Třezalka našemu organismu pomůže skutečně až v zimě, kdy organismu chybí slunce.
Pelyňků je celá řada a všechny jsou léčivé
Pelyněk černobýl je nejznámější, každý ho najde, je to plevel, rumištní rostlina, navíc vysoká, proto se nedá přehlédnout. Pokud si pelyněk nasbíráte, budete mí na zimu vynikající vykuřovadlo nebo úžasnou purpura na Vánoce.
Neméně kvalitní jsou ostatní druhu pelyňků, například pelyněk pontický, pelyněk brotan, pelyněk pravý nebo pelyněk Ludvíkův.
„Pelyněk je velmi aromatický, suší se celá kvetoucí nať. Kromě vykuřování jsou pelyňky hodně silné léčivky. Obsahují neurotoxin thujon, proto se s nimi musí opatrně, není to na každodenní pití. Jsou výborné na zažívání, proti parazitům, ale i pro ženy, dokážou ulevit od křečí,“ vyjmenovává bylinkářka.
Růže stolistá – poklad našich babiček
Růže stolistá patřila do zahrad našich babiček a tam ji také dodnes najdete. Tento druh růže začíná být opět velmi populární.
Čtěte také
Pokud ale voňavou, růžově kvetoucí stolístku nemáte, můžete do slunovratové směsi využít jakoukoliv divokou růži. Šípková růže je ideální. Sbírají se okvětní plátky.
Také černý bez letos o Slunovratu ještě pokvete. „Černý bez má nádherné, magické a léčivé listy. Je vynikající ve formě čaje na nachlazení, je potopudný, dokáže mírně snížit teplotu, suší se do zimních směsí. Obsahuje rutin, který je dobrý i na popraskané žilky. Výborně chutná květ černého bezu zpracovaný v čerstvém stavu do limonády,“ radí bylinkářka.
Víte, které bylině se říká lidově chlapice?
Tužebník neboli lidově chlapice má podobné květy jako černý bez, roste spíše v bažinách, u řek. Když jde do květu, má v sobě velkou sílu. Působí jako přírodní aspirin, pokud si ho nasušíte, pomáhá při horečkách, infekčních nemocech a nachlazeních. Rosa z tužebníku se považovala za léčivou a udržující věčnou krásu.
Vhodný je i na hojení ran i větších úrazů. Lidově se mu říká chlapice.
„Co můžu na závěr doporučit, je procházka loukou v brzkých ranních hodinách. A nezapomeňte si přitom zout boty. Taková rosa je magickým lékem. Vyzkoušejte a uvidíte,“ usmívá se bylinkářka Radka Svatošová.
Související
-
Břečťan na celulitidu, šalvěj na zubní kaz. Vyrobte si vlastní lektvar
Domácí kosmetika z přírodních surovin se dá dělat velmi jednoduše. Pár takových receptů nabízí bylinkářka Radka Svatošová, která s oblibou používá do základu oleje.
-
Víno, sirup, med, kapary i sud. To všechno se dá získat z lípy
Lípa je královnou medonosných rostlin. Vůni lipového květu prý včely cítí z tříkilometrové vzdálenosti. A lipový med je jeden z nejlepších.
-
Tinktura proti plísni z netýkavky a domácí repelent z rozmarýnu. Jednoduché a účinné
Netýkavka žláznatá je rostlina, která pochází z Himálaje a v posledních letech se u nás přemnožila. Je poměrně vysoká a má hezké růžové květy, které jsou léčivé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.