Člen Mezinárodní síně slávy bojových umění: Největší zbraň je hlava

„Dostal jsem pozvánku na celý víkend. Měli jsme tam cvičební blok s několika tatami, kde si účastníci mohli zkusit různé styly. Byli tam mistři, kteří předváděli kung-fu, tai-chi, boj s katanou, krav maga jako obranný systém. Z Norska a z Ameriky přijeli studenti Chucka Norrise. Hlavní tváří byla hollywoodská herečka z 80. a 90. let Cynthia Rothrock, která se věnuje bojovým sportům. Evropskou premiéru tam měl její snímek Black Creek.“

Kde to jsem?  

Slavná jména po boku Knajbl samozřejmě vnímá. „Jsou ale uvedená daleko přede mnou. Na jednu stranu to je pro mě čest, ale na druhou zase nejsem úplně vnitřně přesvědčený, jak jsem se tam dostal a co tam vlastně dělám.“

Sportovec je zároveň i členem Policie České republiky, který vždycky chtěl dělat něco, co reálně funguje. „Udělal jsem si nejvyššího instruktora reálné sebeobrany. Jako nevybouřený mladík jsem si říkal, kde to zkusím. Jít se někam poprat do baru je zákonně špatně a je to samozřejmě o zdraví. Tak jsem šel do MMA, což je nejtvrdší způsob boje pod pravidly.“

Na profesionální úrovni má 7 vyhraných a 7 prohraných zápasů. „Amatérské a poloamatérské nemá cenu počítat, protože v té době to byla trochu divočina. Dneska už jsem se vrátil do kimona, MMA nedělám.“

Bitka až na konec

Knajbl působí v řadách policejní Ochranné služby v Praze. „Ta hlídá vládní činitele, exponované vládní budovy, úřady, ambasády a podobně. Policista je ten poslední, který by měl na člověka sáhnout za pomoci donucovacích prostředků."

Čtěte také

Bojové sporty rozvíjí nejen fyzicky, ale i mentálně. Věnovat se jim mohou už předškoláci

„Největší zbraní je hlava, ne svaly a to, co umí. Hodně věcí se dá vykomunikovat, předejte fyzickému konfliktu. Bohužel se najdou jedinci, u kterých si to člověk chtě nechtě musí vyzkoušet,“ dodal Knajbl.

Bojové sporty ale nejsou v běžném životě všespásné. „Dělám je přes 30let. Pokud vás ale někdo přepadne zpoza rohu a nevíte o něm, v ruce bude mít zbraň, klacek, tak celé bojové sporty vám v tu chvíli jsou k ničemu. Je to spíš o preventivním vyhýbání se konfliktům. Když si má člověk vybrat, jestli půjde půl kilometru tmavým parkem, anebo kilometr po osvětlené cestě, měl by myslet na to, že útočník bude spíš ve tmě.“