Další fígl proti suchu: Krajina jako houba na zadržení vody
Abychom na sucho vyzráli, potřebujeme jinak myslet a vnímat klimatické změny. To tvrdí zastánce přírodě blízkých opatření, předseda Spolku Živá voda Jiří Malík.
„Napravujeme říční a potoční režim. Toky byly narovnány, zahloubeny, zabetonovány. Snažíme se to vrátit přírodě. Vrátit vodu tam, odkud jsme ji vyhnali. Třeba znefunkčňujeme meliorace a podobně, aby se třeba i na orné půdě nějakým rozumným kompromisem vytvořily mokřady. Bez vody už zemědělství kolabuje."
Podle Malíka bychom se měli pustit do celoplošné zádrže vody. „Na Zdoňovsku máme model o velikosti dvaceti kilometrů čtverečních. Ten ukazuje, že kdybychom podobný způsob renovace krajiny zvolili, dostáváme objemově minimálně dalších deset přehrad Orlík. Kdyby se zlepšila porozita půdy na sto procent, dostáváme dalších deset přehrad Orlík."
Přehrady řeší sucho, dokud mají vodu
Jiří Malík se netají svým rezervovaným postojem k přehradám. „Ty, které už stojí, jsou v konfliktu s ekologickým a přirozeným hydrologickým režimem řeky. Vlastně zabíjejí vodní režim jako takový. Třeba organismy nemůžou migrovat. Dnes máme 165 přehrad, které na dlouhodobé sucho reagují tak, že vysychají."
Jak dodává, přehrady řeší hydrologické sucho, kdy nadlepšují průtok, ale jenom do té doby, než z nich voda odteče. „Co se týká zemědělského sucha, tak nepomůžou. Pokud nebude krajina znovu houbou, která zadrží vodu, ani stávající přehrady fungovat nebudou."
Měli bychom tedy změnit strategii, začít restaurovat krajinu. „Musíme akcentovat i zádrž horizontálních srážek jako mlha, rosa a jinovatka. Potřebujeme víc zeleně. Co strom anebo keř, to taková kropička krajiny."
Obejdeme se bez Pěčína?
Nová nádrž měla vyrůst na hranici Pardubického a Královéhradeckého kraje. Teď je ale příprava zastavená. Malík to kvituje: „Dá se tolerovat výstavba přehrady na pitnou vodu, ale rozhodně ne Pěčín. Stavět přehradu za 11 miliard, přivaděč za 7 miliard až 120 kilometrů do Pardubic? Je potřeba profily vybírat daleko lépe a hlavně v kontextu s tím, co máme na východě Čech."
V té souvislosti mluví třeba o české křídě, což je prý jedna z nejlepších zásobáren podzemní vody.
„Ta přitom není tak háklivá na znečištění, sucho a podobně. Vysokomýtská synklinála může dát 4000 litrů za vteřinu, zatímco Pěčín by dal 450 litrů za vteřinu. Studie proveditelnosti a následná předprojektová příprava vůbec neprokázala, že by se přehrada měla stavět. Dala za pravdu ekologům, místním občanům a starostům."
Související
-
Pár vloček nás nespasí. Trable se suchem pokračují
Když náhodou začne sněžit anebo pršet, zdá se, že mizí sucho. Ale ve skutečnosti dál platí, že je srážek málo.
-
V přehradě Pastviny je pětina vody, dno pokryla tráva a bahno
I když v posledních dnech párkrát zapršelo, pořád je podle meteorologů sucho. A vidět je to i na stavu rybníků a nádrží. V pastvinské přehradě chybí skoro 80 procent vody.
-
Sečská přehrada je poloprázdná, hladina klesla o 5 metrů
Kamení, písek a popraskaná zem. Cesta kolem sečské přehrady teď připomíná výlet na Měsíc. Nádrž je poloprázdná - celé léto totiž sloužila jako pojistka, aby řeka po...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.