Doma má přes 50 000 cukrů, přitom už roky nesladí

6. leden 2018

František Blažek ze Svinčan u Přelouče zasvětil celý svůj život cukru. Nejen, že ho vařil, ale také ho přes půl století sbíral. A tak má největší kolekci baleného cukru ve východních Čechách.

Františkovi Blažkovi bude sedmdesát pět let. Vyučil se cukrovarníkem a celý život pracoval v cukrovarech, nejdéle v Cholticích nebo Hrochově Týnci. Přes padesát let už František Blažek sbírá hygienicky balené cukry. Kromě klasických, nejčastěji šestigramových sáčků, jsou součástí jeho sbírky i kolekce balených kostek cukru.

Hongkong i Havajské ostrovy

František Blažek má ve své sbírce okolo 45 000 sáčků cukru, 5 300 balení kostkového cukru, 250 cukrových homolí, 2 500 cukrových tyčinek a 1 600 balení vrtulek. V rohu bývalého dětského pokoje, kterému nyní dominují komíny zásuvek s cukry, ale čekají na roztřídění další stovky balení cukru.

Tím nejdůležitějším klíčem třídění sáčků je jejich původ. „Sbírku mám rozdělenou do zásuvek, které mám označené vlajkami jednotlivých zemí. Celkem jich je 52,“ vysvětluje František Blažek. „Nejvíc cukříků mám z Itálie a Francie. V mojí sbírce ale najdete i cukry z Havaje, známí mi je ze svých cest po světě rádi vozí.“

Made in Hrochův Týnec

Prvními kousky ve sbírce Františka Blažka byla česká balení cukru. „Nemohli jsme cestovat, takže nejvíc cukrů jsem na začátku nasbíral z produkce domácích cukrovarů, například v Hradci Králové, Cerekvici nebo Mělníku. Desítky cukrovarů se zrušily, takže ty cukříky, co mám, to jsou vlastně památky. A těch si proto nejvíce vážím,“ říká sběratel.

K nostalgickým záležitostem určitě patří kolekce balených cukrů z cukrovaru v Hrochově Týnci, kde František Blažek pracoval asi patnáct let. „Byl tam rámus, teplo, všude cukerný prach, ale byla to hezká práce. Škoda, že cukrovar zrušili. Dnes už ani děti pořádně neví, jak se cukr dělá. Jestli roste někde na poli. Akorát ví, že ho najdou v supermarketu,“ s povzdechem dodává František Blažek.

Sběratel František Blažek ze Svinčan u Přelouče

Ve sbírce Františka Blažka jsou ucelené kolekce baleného cukru z nejrůznějších zemí. Řazené jsou ale přitom i tematicky. Ať už jde o vánoční motivy, reklamu nejrůznějších kaváren, výrobců aut, čokoládoven a podobně. Často si také sběratelé cukrů nechávají tisknout a balit svoje sáčky na zakázku a vyměňují si je mezi sebou.

Sladký klub

Sběratelé baleného cukru mají vlastní klub. Členům pomáhá při shromažďování, určování, skladování i prezentaci všech forem baleného cukru. Klub sběratelů pořádá burzy i mezinárodní výměny. František Blažek se dvakrát do roka účastní setkání Klubu sběratelů baleného cukru.

Přes 300 tisíc pohlednic. Největší sbírka v Česku ukrývá historické poklady

Historická pohlednice s aplikací lidských vlasů, 90. léta 19. století

Kolekce pohlednic Východočeského muzea v Pardubicích je naprosto výjimečná. Obsahuje statisíce lidských přání, pozdravů a příběhů. Samozřejmě nabízí i jedinečný pohled do historie.

„I když cukry sbírám celý život, do spolku jsem se zaevidoval poměrně pozdě, až jako čtyřicátý šestý. Ale dozvěděl jsem se, jak cukry správně třídit. Do té doby jsem měl svoji sbírku různě v krabicích od margarínu,“ dodává s úsměvem František Blažek.

„Před námi je teď setkání v Karlových Varech a na podzim se těším do Dačic. Právě tam totiž vznikla vůbec první kostka cukru u nás,“ pokračuje sběratel. „V Dačicích proto najdete i pomník, který tuto událost připomíná.“

Příběh kostky cukru
Až do roku 1841 se cukr tvaroval pouze do cukrových homolí. O změnu se zasloužil ředitel dačické rafinerie Jakub Kryštof Rad. Přesněji, jeho žena. Ta si totiž při sekání homole cukru poranila ruku, a tak požádala manžela, aby vymyslel zkrátka něco menšího. A tak se zrodil první lis na kostky cukru.

Spustit audio