Hlubokými lesy z Vrbatova Kostelce na Podskálu
Krásná příroda obklopuje Vrbatův Kostelec na Chrudimsku. Přes jednu z nejstarších obcí východních Čech vede hned několik turistických tras, cyklostezek nebo naučných stezek. Vypravit se tam dá v každém ročním období.
Hluboké lesy, které se rozprostírají kolem Vrbatova Kostelce snad ze všech stran, možná můžou právě za vznik této obce. Alespoň tak praví legenda. Podle ní byly v dávných dobách nejen neprostupné, ale i hluboké a plné divoké zvěře, nejen vlků, rysů, ale i medvědů.
A jednu takovou krvelačnou šelmu také potkal jistý vévoda Vladyka, který na místě dnešní obce při lovu zabloudil. Před medvědem se prý ukryl na vysoký strom a odtamtud zatroubil na svou družinu. Přijela, zvíře zahnala a na památku téhle záchrany nechal Vrbata postavit na místě kostelík. O něm se zmiňují písemné prameny už v roce 1073.
Na jaře za orchidejemi, v zimě na běžky
Stále půvabný dnes gotický kostel sv. Havla ale není tím, co vábí turisty do Vrbatova Kostelce. Je to především příroda, kterou se dá vydat i po „značkách“. Obcí a jejím okolím vedou hned dvě turistické stezky, jedna cyklostezka a několik stezek naučných.
První z nich jsou Stopy ležácké tragédie a ta seznamuje návštěvníky s historií obce vypálené nacisty a s osudy odbojové organizace. Do malebného údolí říčky Žejbro pak turisty zavede třeba naučná stezka Chrastecka. Můžete po ní jet také na kole. V jedné její části, která vede přes strmý kopec, je to ale jen pro odvážné.
Cesta z Vrbatova Kostelce podél řeky Žejbro směrem k místu, kterému se říká Podskála, skýtá mnoho zážitků pro milovníky přírody. Vypravit se po ní dá s dobrými botami v každém ročním období. Na jaře se tam každý může kochat třeba i vzácnou květenou včetně orchidejí a v létě, bude-li dostatek vody, se zchladit v některé z průzračně čistých říčních tůní. Podzim díky smíšeným lesům nabízí překrásně zbarvenou krajinu a je-li v zimě dostatek sněhu, můžou tam lidé vyrazit na běžkách.
Cesta do pravěku až na Podskálu
Okolí Vrbatova Kostelce je také rájem pro geology. Nejen oni jistě obdivují skalní masivy, kterými lesy prorůstají. Jde o území Železných hor, o kterých se mluví jako o obsáhlé učebnici geologie. V lesích u Vrbatova Kostelce pak dokáže i laik rozpoznat dva druhy prvohorních vyvřelin. Těm převažujícím tmavě šedým se říká gabro a jejich kameny také obtéká řeka Žejbro. V jejím údolí se dají naleznout také balvany granodioritů v barvě červenohnědé.
Milovníky pravěku pak nadchne určitě také místo jen pár kilometrů od Vrbatova Kostelce, kam se právě dá zamířit podél Žejbra po turistické i cyklo stezce. Říká se mu Podskála a jde o mohutnou skalní stěnu z opuky, která láká nejen pro svůj neobvyklý půvab, ale také, protože se tam dá dodnes nalézt zkamenělá fauna prvohor stará až 400 milionů hor.
Krásu a jakousi magii místa pak doplňuje budova kostela sv. Jana Křtitele. Ten tam postavili v 17. století na základech stavby ještě starší a stal se brzy oblíbeným poutním místem. Nedaleko něj pak v 19. století vybudovali malé lázně.
Související
-
Staré fary mají zvláštní kouzlo. Kde se o něj s vámi podělí?
Zchátralé fary v Semaníně, Sudslavě nebo Křenově byly kdysi na prodej. Noví majitelé jim vrátili důstojnou tvář a také je otevřeli lidem.
-
Krajinou Raškovických lomů od Barborky do Chrtníků
Nevelká vesnice u Heřmanova Městce bývala v minulosti známá po celém Rakousku. Těžil se tam prý nejlepší kámen na výrobu mlýnských kamenů.
-
Výlety za vodou. Co stvořilo Pardubicko?
Největším rybníkem našeho kraje je ten Bohdanečský. Nedaleko Pardubic se ale před staletími nacházel ještě větší rybník. Možná ani nevíte, že dnes jezdíte po jeho hrázi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
