Krajinou Raškovických lomů od Barborky do Chrtníků
Nevelká vesnice u Heřmanova Městce bývala v minulosti známá po celém Rakousku. Těžil se tam prý nejlepší kámen na výrobu mlýnských kamenů. Někdejší slávu Horních Raškovic připomíná naučná stezka i několik tajemných pověstí.
V okolí Horních Raškovic těžili kámen především v 17. století. Z tamního velmi kvalitního křemence se vyráběly mlýnské kameny až do poloviny 18. století. Poté lomy zanikly a místní je nechali zasypat nebo zatopit. Po těžbě zůstala dodnes zvlněná krajina, kterou prostoupily lesy, skály a zatopené lomy, které se změnily v půvabné tůně. Jedna z nich je přímo v Horních Raškovicích. Říká se jí Návesní skála. K jejímu zatopení došlo náhle při odstřelu skály a pramen byl prý tak silný, že si nestačili dělníci ani uklidit nářadí a voda jim ho smetla.
Naučná stezka k Bezedné
Návesní skála je jedním ze zastavení na Naučné stezce Raškovickými lomy. Ta měří jen něco málo před dva kilometry a spojuje několik bývalých malých kamenolomů. Jde o okruh, na který se dá napojit v podstatě kdekoli. Na jeho jednotlivých zastaveních se mohou výletníci seznámit také s životem na vesnici v 17. století nebo se dozvědět, jak se tam těžil a opracovával kámen. To tehdy dostupnými nástroji nebylo vůbec jednoduché. Nejen proto, že křemenec z Raškovic byl poměrně tvrdý, ale i proto, že mlýnské kameny musely být vyrobeny co nejpřesněji.
Jedno z nejzajímavějších zastavení na naučné stezce je Bezedná. Jedná se také o zatopený malý lom, ale, jak už název napovídá, váže se k němu řada pověstí. Jedna z nich vypráví o zlém správci Choltického panství, kterého dostihla kletba a v Bezedné se i se svým kočárem utopil. Tůň byla ale tak hluboká, nebo „bezedná“, že v ní kočár nedokázali najít. „Každoročně na výročí utonutí se z ní ale prý vynoří oj správcova kočáru,“ říká sběratel pověstí Martin Štěpánek. Ten připomíná ještě další, ve které se praví, že v hloubce tůně kdysi objevil jeden z potápějících se podivný děsivý svět připomínající vodní obdobu pekla.
Vysoká skála, rozhledna a okolí
Dalším zastavením na stezce je kdysi velmi oblíbené výletní místo Vysoká skála. Také dnes návštěvníci obdivují její bělostnou barvu. Neslouží už tak jako v minulosti pro rozhled do kraje, ten cloní okolní vysoké stromy lesního porostu. O výhled ale návštěvníci nepřijdou.
Naučná stezka je totiž zavede také k rozhledně, kterou její tvůrci nazvali po patronce horníků Barborka. Je z ní vidět třeba Pardubice jako na dlani, Železné i Orlické hory a při dobré viditelnosti také Krkonoše. Kolem rozhledny se nachází rozsáhlý areál s posezením, sociálním zázemím, dětskými atrakcemi a také s připomínkou kamenické minulosti a sochařskými pracemi.
I široké okolí Horních Raškovic nabízí spoustu zajímavého pro turisty, cykloturisty, milovníky přírody nebo historie. Například v nedalekých Stojicích je velmi zajímavý pozdně gotický kostel z počátku 16. století. Ze stejného období tam zůstal také okolní hřbitov, který není už tolik používaný, i proto tam zůstala řada historických náhrobků. A ze Stojic je možné se vypravit třeba do Chrtníků údolím, o kterém se ve starých knihách psalo jako o jednom z nejpůvabnějších. Zasáhla ho ale novodobá těžba kamene, který tam lámou už přes sto let.
Související
-
Barborka dostala kamenný náhrdelník. Kolem rozhledny vznikla naučná stezka
Vápenec z Prachovic, slepenec z Choltic, žula ze Žumberka. K rozhledně Barborka u Svinčan jsou nastěhované poklady z podzemí.
-
Heřmanův Městec žije kulturou, sportem i historií
Leží jen pár kilometrů od Chrudimi i Pardubic. Ale dokážete tam strávit celý den. Ať už ve stínu zámeckého arboreta, nebo prohlídkou židovských památek.
-
Objevte krásu zatopených lomů a žulových skal. Geopark Železné hory nikdy nezavírá
Železné hory jsou fenomén. Jsou protkané sítí značených turistických tras, naučných stezek a cyklotras. Vydat se můžete dokonce po geocyklostezce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka