Staré fary mají zvláštní kouzlo. Kde se o něj s vámi podělí?
Zchátralé fary v Semaníně, Sudslavě nebo Křenově byly kdysi na prodej. Noví majitelé jim vrátili důstojnou tvář a také je znovu otevřeli lidem. Třeba jako muzejní expozici nebo místo filmového festivalu.
Barokní fara v Sudslavě, obci, která se nachází asi 8 km od Chocně, byla postavená v roce 1692. Památkově chráněná je od roku 1964. Kromě toho, že byla domovem místního faráře, svou vývařovnu a jídelnu v ní mělo i jednotné zemědělské družstvo. V roce 2006 katolická církev faru uvolnila k prodeji.
Bývalý farní areál nadchl Tomáše Zaplatílka z Hradce Králové. Památku s pomocí dotací začal opravovat, v interiéru vystavil historické kulisy místních ochotnických spolků a faru otevřel veřejnosti. Založil také spolek Genius loci Sudslava, který pořádá letní i adventní kulturní akce. Na sudslavské faře se letos na konci srpna konal první ročník filmového festivalu s podtitulem Památky ve filmu, film v památce.
Semanín a paměť krajiny
David a Anna Smyčkovi jsou zahradní architekti a krajináři, poznali se při studiích v jihomoravské Lednici. Hledali místo, kde se usadí a vybrali si bývalou faru v obci Semanín poblíž České Třebové. Objekt v havarijním stavu koupili v roce 2003 a postupně ho začali opravovat. Dnes v bývalé faře vychovávají svých pět dětí, takže pokoje, které původně nabízeli poutníkům pro ubytování, se postupně zaplnily.
Smyčkovi se starají o celý památkový areál kostela sv. Bartoloměje. V prostorách staré zvonice připravují výstavy, které se věnují krajině a paměti Semanína. V současné době je v přízemí zvonice expozice, věnovaná malířům, kteří si zdejší krajinu oblíbili. Smyčkovi se v okolí obce snažili najít přesně ta místa, která se objevují například v dílech Maxe Švabinského, ale i místních umělců, Čechů i Němců.
V prvním patře zvonice jsou na velkoformátových panelech umístěné kresby 162 semanínských domů. Jejich autorem je Anton Schmid, který po odsunu do Německa v roce 1945 podle paměti i fotodokumentace zachytil podobu téměř všech semanínských domů. Výstava bude k vidění dlouhodobě. Stálou výstavu semanínské historie, známých osobností i artefaktů nabízí stálá expozice Semanínská renesance v prostorách kostela sv. Bartoloměje. Je součástí Semanínských naučných stezek, jejichž autory jsou právě manželé Smyčkovi.
Křenovské baroko
Dominantou obce Křenov poblíž Moravské Třebové je výjimečný barokní komplex sakrálních staveb - kaple sv. Isidora, farní kostel sv. Jana Křtitele, budova fary. Až do 50. let minulého století byl součástí špitál a chudobinec. Barokní soubor vznikl během necelých třiceti let, v době působení jezuitského faráře P. Johanna Benedikta Rustica Schindlera a pod patronátem Josefa Johanna Adama z Lichtensteina.
Křenovská fara, postavená v roce 1732, dnes funguje jako muzeum. Poslední farář tu bydlel do roku 1995, od roku 2007 má fara soukromého majitele. Petr Koudelka v opravených prostorách založil Muzeum kultury, života a práce na faře od 18. století.
Expozice v prvním patře fary ukazuje historický nábytek z několika období, předměty, které faráři používali k církevním obřadům, stejně jako náboženskou literaturu. Na faře můžete objevit přímo ve zdi i dělovou kouli, pozůstatek Prusko- rakouské války. Jedním z nejzajímavějších prostor křenovské fary je tzv. čínský pokoj. Zdobí ho výmalba pro vesnické fary velmi netradiční. Stěny jsou pokryté motivy čínské krajiny a architektury.
Související
-
Do Semanína po stezce motýlích křídel
Semanín byl v okrese Litomyšl první obcí, kde se po válce přestalo vyučovat náboženství. Kostel osiřel a chátraly i budovy kolem něj. Dnes je už zase kostel, fara i...
-
Z věží do podzemí Chocně
Půvabné město ze všech stran obklopené zalesněnými kopci, tak vypadá Choceň z výšek věží. V podzemí je pak možné objevit starou ledárnu nebo dokonce zapomenuté poklady.
-
Otevřená srdce a krásná místa. Kde žijí sestřičky?
Řeholní společenství bratrů a sester najdete v Pardubickém kraji na čtyřech místech. Jsou plná pokoje, víry a naděje. Dveře tam mají vždy otevřené.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka