Hřbitov v Janovičkách je jako z Ladových obrázků

Jestli je možné tvrdit o nějakém hřbitově to, že je malebný, pak je to rozhodně ten v Janovičkách nedaleko Luže na Chrudimsku. Svažitý terén s kostelíkem, hřbitovní zeď z opuky a hrad Košumberk na dohled, snad v návštěvnících tohoto místa vyvolává skutečně poetický dojem. Ostatně i právě proto si hřbitůvek ke svému poslednímu odpočinku vybral básník a spisovatel Jiří Šotola.

Barokní kostel Zvěstování Panny Marie se nachází nedaleko soutoku řeky Krounky s Novohradkou. Stopy osídlení zdejšího místa vedou až do 10. století. V polovině 14. století se obec Janovice zmiňuje v souvislosti s farním kostelem Panny Marie ve výčtu farností, které přecházely pod nově zřízené litomyšlské biskupství. Samotná obec Janovice přibližně o sto let později zanikla.

Původní středověký farní kostelík fatálně zchátral během 17. století, v roce 1728 vznikla na jeho místě dřevěná zvonice. Kamenné prvky někdejší stavby ale lidé využili při stavbě nového barokního kostela a část stavebního materiálu posloužila také k budování ohradní zdi současného hřbitova.

Opuková ohradní zeď hřbitova v Janovičkách|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Skutečský děkan František Bartoň posvětil základní kámen kostela Zvěstování Panny Marie v srpnu 1741 a svatostánek byl vysvěcen o čtyři roky později, do lodi kostela byly uloženy kamenné fragmenty původního kostelíka. Kvůli havarijnímu stavu byl kostel ke konci 60. let minulého století uzavřen, na počátku nového tisíciletí došlo k oživení nejen církevní tradice a mezi roky 2011 až 2015 byl kostel opraven do současné podoby.

Jiří Šotola

Poklid zákoutí v blízkosti kostelíka v Janovičkách okouzlil básníka, spisovatele a dramatika Jiřího Šotolu natolik, že si zdejší hřbitov vybral jako místo svého posledního odpočinku. Jiří Šotola pocházel ze Smidar u Nového Bydžova, měl ale rodinné vazby a blízký vztah k Luži. Vzpomínky na dětství v Dobrkově, výlety do Morašic nebo Litomyšle, silně ovlivnily Šotolovo literární dílo. V malebné krajině okolo Luže si proto také v 70. letech pořídil chalupu.

Detail náhrobku spisovatele a básníka Jiřího Šotoly|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Děj nejslavnějšího románu Tovaryšstvo Ježíšovo Jiří Šotola zasadil právě do oblasti košumberského panství v době rekatolizace a období vzniku poutního chrámu Na Chlumku. Sledoval v něm příběh reálných historických postav, poslední Slavatovny na Košumberku hraběnky Marie Maxmiliány a jezuity Vojtěcha Hada, stejně jako chtěl poukázat na paralelu s komunistickou ideologií.