Hřbitovu v Chrasti vévodí Santiniho kostel

Město Chrast a především jedna z místní částí, Podlažice, se zapsaly nejen do regionální historie. Chrast byla založena ve druhé polovině 13. století, a to právě benediktinským klášterem v Podlažicích. Tam také údajně vznikl Codex gigas, slavná rukopisná kniha, známá jako Ďáblova bible, která se dnes nachází ve sbírkách Královského muzea ve Stockholmu.

Chrastecké panství v průběhu dějin vlastnily významné rody, například Kostkové z Postupic nebo Slavatové z Chlumu a Košumberka. V roce 1656 panství koupil pražský arcibiskup, kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu pro nově vzniklé královéhradecké biskupství, které nemělo v Hradci Králové své sídlo. Místem pobytu hradeckých biskupů se tak stal právě zámek v Chrasti.

Hrobky při zdi kostela sv. Martina v Chrašicích|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Chrastecký zámek dal upravit a rozšířit hrabě a královéhradecký biskup Jan Adam Bernard Vratislav z Mitrovic. Současně nechal opravit také kostel sv. Martina v Chrašicích, a to podle návrhu Jana Blažeje Santiniho, který už dříve pracoval také na přestavbě děkanského kostela Nejsvětější Trojice na chrasteckém náměstí.

Stély královéhradeckých biskupů

Kostel sv. Martina v Chrašicích byl vysvěcený 3. srpna 1721. Má velmi zajímavý šestiúhelný půdorys, který vynikne zejména při pohledu z exteriéru. Stavba se, díky ostrým úhlům hladkých zdí, podobá krystalu a z každé strany se proměňuje. Historii kostela a významné památky funerální architektury v audiu přibližuje Pavel Panoch z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice. 

Náhrobek děkana Josefa Munzara je památkově chráněný|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

V blízkosti kostela se nacházejí nejstarší náhrobky. Jsou to hřbitovní stély, které připomínají památku hradeckých biskupů, například vlasteneckého duchovního Jana Leopolda Haye nebo kapitulního vikáře pražské arcidiecéze a 22. biskupa královéhradeckého Mořice Píchy.

V bezprostřední blízkosti kostela se nachází také památkově chráněný náhrobek děkana Josefa Munzara. Je to pískovcová stéla, která má tvar obelisku s nápisem „Zde v Pánu odpočívá Jos. Munzar, děkan a bisk. vikář v Chrasti, zemřel 15. října 1846 v stáří 65 roků". Na čele obelisku je vytesáno reliéfní poprsí děkana a pod ním symboly víry a naděje, jako je kříž, kotva, otevřená kniha se znaky alfa a omega či pohár s hostií.

V této honosné hrobce odpočívá MUDr. Karel Schmoeger|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

U ohradní zdi chrasteckého hřbitova se nachází také několik výtvarně zajímavých hrobek. Je to například hrobka rodiny Schmoegerovy. MUDr. Karel Schmoeger pocházel z Litomyšle, na konci 30. let 19. století působil ve Skutči a od roku 1941 jako lékař v Chrasti. Dlouhá léta byl členem chrastecké obecní samosprávy, zasloužil se o vybudování dráhy či školy. V roce 1907 založil Muzejní nadaci, která pomohla financovat základní chod městského muzea.