Jeden z nejpůsobivějších hřbitovů má Moravská Třebová
Svah Křížového vrchu, výhled na město, vzácné renesanční náhrobky, to všechno dodává hřbitovu v Moravské Třebové nevšední atmosféru. Pohřbívá se tam více než polovinu tisíciletí.
Ke hřbitovu se můžete vydat po Schodech mrtvých. Už při výstupu na Křížový vrch budete mít historii na dotek. Vstup na Schody mrtvých, kryté dlouhé schodiště, rámuje renesanční portál s letopočtem 1575, zdobí ho znaky pánů z Boskovic. K vrcholu Křížového vrchu, do výšky 427 metrů, vede křížová cesta, kterou lemují čtyři kaple.
Křížová cesta je zakončená Kalvárií. Kdysi tu stály tři dřevěné kříže, které nechal okolo roku 1510 sejmout Ladislav z Boskovic a umístit do hřbitovního kostela Nalezení svatého Kříže. Kalvárie na Křížovém vrchu byla postavena na počátku 30. let 18. století a autorem plastické výzdoby je pravděpodobně některý z následovníků Matyáše Bernarda Brauna.
Dominanta hřbitovního areálu, kostel zasvěcený ke cti Nalezení sv. Kříže, byl postaven už na přelomu 15. a 16. století. Společně s unikátním souborem renesančních náhrobníků a dřevěných polychromovaných lavic z první poloviny 17. století je výjimečnou historickou památkou. Kostel přešel do vlastnictví města Moravská Třebová a v létě roku 2024 byl jeho interiér zpřístupněný veřejnosti.
Tajemný kostel
Pozdně gotický kostel prošel na přelomu 16. a 17. století, v době Ladislava Velena ze Žerotína, přestavěný. Presbytář kostela zdobí působivé barokní malby od Judy Tadeáše Suppera, představující legendu o nalezení Kristova kříže sv. Helenou a také sugestivní výjevy duší v očistci. Zajímavá je také kruchta s výjevy z pašijí a vezděné renesanční náhrobníky. V kostele jich bylo daleko víc, další jsou soustředěny v lapidáriu, někdejší Dušičkové kapli. Další vzácný soubor si můžete prohlédnout při zdi kostela, poblíž velkého kamenného kříže.
Poblíž Dušičkové kaple, která byla na lapidárium vzácných renesančních náhrobků přeměněna v roce 1912, se nacházejí hrobky významných měšťanských a podnikatelských rodů Moravské Třebové. Jsou to náhrobky rodiny Wondrovy, která podnikala v textilním průmyslu a také rodiny Holzmaisterovy. Ludwig Vinzenz Holzmaister patří k velkým postavám moravskotřebovských dějin, ve městě díky němu vzniklo muzeum, které vybavil sbírkami ze svých exotických cest.
K honosným hrobům při horní ohradní zdi hřbitova patří náhrobek Franze Bibuse, zakladatele slavné tradice stříbrnictví v Moravské Třebové. Franz Bibus z malé kovodílny vybudoval velkou továrnu, která expedovala stříbrného a postříbřeného zboží, jako například jídelní servisy, příbory atd. do řady zemí. V této tradici později pokračovala firma Toner.
Annenruhe, legenda hřbitova
Jedna z půvabných ženských soch na hřbitově je upomínkou příběhu velké a tragické lásky. Amnenruhe je jednou z nejznámějších moravskotřebovských pověstí o lásce Anny Gläserové a Josefa Herknera, která začala před více než 200 lety. Anna byla dcerou revírníka z vísky Karlín (dnes Žipotín).
Ve svých sedmnácti letech, na sklonku roku 1818, se Anna zamilovala do Josefa, syna moravskotřebovského purkmistra. Jejich vztahu, který trval téměř pět let, ale ani jedni z rodičů nepřáli. Anna se musela v roce 1824 provdat za rychtářova syna z Linhartic Franze Gromese. Jejich manželství netrvalo ani rok, když Anna zemřela.
Josef Herkner tělo Anny krátce po pohřbu tajně vykopal z rodinného hrobu. Přenesl ho do své zahrady na úbočí Křížového vrchu a uložil do skalního hrobu. V předvečer svátku svojí milované Anny, 25. července 1825, Josef Herkner uspořádal noční slavnost. Cestu z města až ke své zahradě vyzdobil planoucími pochodněmi. Tehdy ale lidé ještě celou pravdu neznali. K velkému překvapení došlo v roce 1924, kdy byl hrob Gromesových otevřen a ostatky Anny v něm nebyly, pouze zbytky dřevěné rakve.
Mezitím se zahrada Josefa Herknera proměnila v kamenolom. A právě tam v roce 1934 odkryli dělníci hrob s kostrou ženy, která tam byla pochována přibližně před sto lety a bez rakve. Zjistilo se, že tělo odpočívalo na vrstvě květin a hedvábí. Nebylo pochyb o tom, že jde právě o Annu. Na přání její nevlastní vnučky pak byly Aniny ostatky přeneseny a uloženy zpět do hrobu Gromesových.
Josef Herkner přežil Annu o 13 let, svůj život ale ukončil sebevraždou. Matriční záznamy konstatují, že tak učinil v nepříčetnosti, a tak mohl být pochován na posvěcené půdě hřbitova. Dnes už jeho hrob neexistuje, ale nacházel se asi 20 metrů od místa posledního odpočinku Anny Gromesové.
Související
-
Nevelký hřbitov a tolik slavných jmen. V Litomyšli odpočívají umělci i vědci
Litomyšl je město se zvláštním kouzlem a duchovním rozměrem. Stala se inspirací, láskou, domovem, ale také místem posledního odpočinku známých osobností.
-
Chrudimský hřbitov U Kříže má majestátní hrobky a slavná jména tesaná do kamene
Hřbitov u kostela Povýšení sv. Kříže má velmi dávnou historii, vznikl pravděpodobně už v románském období. Jeho rozšiřování ale omezila železnice.
-
Hřbitov v Janovičkách je jako z Ladových obrázků
Lidé tu bydleli už v raném středověku. Přestože obec Janovice zanikla, do areálu někdejšího farního kostela lidé mířili dál.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
