Chrudimský hřbitov U Kříže má majestátní hrobky a slavná jména tesaná do kamene
Hřbitov u kostela Povýšení sv. Kříže má velmi dávnou historii, vznikl pravděpodobně už v románském období. Jeho rozšiřování ale omezila železnice.
Chrudim je výjimečnou enklávou co do počtu hřbitovů. Mezi ty zaniklé patří například hřbitov u kostela Nanebevzetí Panny Marie, hřbitůvek za špitálem u kostela sv. Jana Křtitele nebo pohřebiště v blízkosti kostelíka svaté Kateřiny. Na konci 19. století byl zřízen hřbitov U Václava, který ve funkci nahradil hřbitov u Sv. Michala.
První údaje o existenci kostela a hřbitova U Kříže spadají pravděpodobně už do 11. století, první písemná zmínka pochází z poloviny čtrnáctého století. Kostel Povýšení sv. Kříže byl jedním ze dvou chrudimských farních kostelů, v době husitských válek se ale zdejší farnost připojila k nedaleké svaté Kateřině.
Kostel chátral, byl několikrát přestavován a v druhé polovině 19. století získal neogotickou podobu, a to podle projektu architekta Františka Schmoranze staršího, který se podílel na úpravách podoby hřbitova jako celku. V roce 1871 vznikla trať z Rosic nad Labem do Havlíčkova Brodu a chrudimské nádraží s rozvětveným kolejištěm. Proto se hřbitov U Kříže už nadále nemohl rozšiřovat severním a východním směrem.
U kostela Povýšení sv. Kříže jsou už několik let instalované velmi přehledné panely, které přinášejí zajímavé informace nejen o zdejším hřbitově, ale také dalších hřbitovů, včetně těch zaniklých. Na tomto místě se také dozvíte, kdo ze slavných lidí, ať už z oblasti společenského, uměleckého, vědeckého nebo politického života na zdejším hřbitově našel místo posledního odpočinku. Stejně tak si můžete přečíst informace o zajímavých autorských uměleckých dílech a sepulkrální architektuře.
Monumentální hrobka Františka Wiesnera
Podél zdí areálu hřbitova je umístěna řada hrobek významných obyvatel města, mezi ty velkolepé jistě patří hrobka Františka Wiesnera, továrníka, který stál u zrodu největšího chrudimského podniku, budoucí Transporty. Podobu hrobky navrhl František Schmoranz mladší. „Inspirací se mu staly renesanční hrobky, které můžeme nalézt ve městech severní Itálie. Kenotaf, mramorová rakev se nachází pod otevřenou kapličkou, kamenným baldachýnem,“ přibližuje historik umění Pavel Panoch z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice.
František Wiesner byl typem houževnatého člověka s vizí. Narodil se v roce v srpnu 1833 v jihočeské Mladé Vožici do početné rodiny panského ovčáka a vyučil se zámečníkem. Osvojil si řemeslné dovednosti v oboru kotlářství a mosaznictví a v roce 1856 se trvale usadil v Chrudimi, kde si otevřel zámečnickou dílnu a později začal budovat strojnickou továrnu se slévárnou, ve které zaměstnával desítky dělníků.
Úspěšný chrudimský průmyslník ale zemřel předčasně, v nedožitých 47 letech, a to pravděpodobně z důvodu mozkové příhody. František Wiesner byl ale uznávaný nejen jako podnikatel, ale také jako osobnost veřejného života. V letech 1873 až 1878 byl členem městské rady, působil v mnoha českých spolcích a jako mecenáš podporoval zejména vlastenecké veřejné projekty.
Hrobka rodiny Popperových
Z pohledu architektury a výtvarného umění je velmi cenná moderní hrobka rodiny chrudimského továrníka a podnikatele židovského původu Bedřicha (Friedricha) Leopolda Poppera. V roce 1893 se stal zakladatelem a majitelem závodu na výrobu obuvi v Chrudimi, který byl ve své době největší obuvnickou továrnou rakouských zemí.
Autorem návrhu rodinné hrobky Popperových je slavný architekt Josef Gočár. Je postavená z černé leštěné žuly. Nadzemní část vynášejí dva sloupy, střecha má podobu markýzy, kterou ve střední části tvoří čtvercové průsvitné desky z tenkých listů mramoru, přes které prochází tlumené světlo. Ohradní zeď je obložena černou leštěnou žulou, na které je reliéf ze světlého kamene s Ježíšem Kristem a dvěma klečícími anděly u nohou. Autorem reliéfu je přední český sochař Otakar Španiel.
Karel Pippich
Na hřbitově odpočívá významná postava chrudimských dějin, právník Karel Pippich, který jako advokát ve městě působil od roku 1874. Zapojil se zde do kulturního a společenské života, a to celou svou duší. Jeho jméno je spojené s historií místního ochotnického divadla, pěveckého spolku a také samozřejmě sokolského hnutí.
Zásluhou Karla Pippicha a díky jeho kulturním aktivitám Chrudim získala přezdívku „Athény východních Čech“. Pippich také dlouhodobě zasedal v chrudimském zastupitelstvu a městské radě, tři volební období byl také poslancem českého sněmu za mladočeskou stranu. Na jeho počest byla pojmenována východočeská sokolská župa a chrudimské divadlo.
Režisér filmů pro děti
Na hřbitově U Kříže si můžete povšimnout zvláštní náhrobní desky, která má tvar filmového kotouče, s motivem kamery uprostřed. Připomíná památku filmového režiséra Milana Vošmika, jehož urna s popelem byla přenesena z Prahy do jeho rodné Chrudimi.
Milan Vošmik se narodil v roce 1930 a stal se jako jeden z prvních studentem nově utvořené pražské FAMU. Jeho absolventský snímek Matúš byl prvním barevným českým studentským filmem Studia FAMU. Jako samostatný režisér Vošmik debutoval snímkem podle stejnojmenné knihy Bohumila Říhy Honzíkova cesta v roce 1956.
V padesátých letech Milan Vošmik pracoval pro Československou televizi, ve své režijní a scenáristické tvorbě se orientoval především na dětského diváka, k řadě svých snímků si psal literární a technické scénáře. Mezi jeho známé snímky patří například film Táto, sežeň štěně. Milan Vošmik se stal jedním ze zakladatelů filmu pro děti a mládež, zemřel ale předčasně, ve věku pouhých třiceti devíti let.
Při procházce chrudimským hřbitovem U Kříže se setkáte s celou řadou známých jmen. Odpočívá tu například manželka malíře Alfonse Muchy Marie Chytilová. K výjimečným náhrobkům patří ten, který připomíná památku koncertní pěvkyně Marie Musilové a bez povšimnutí nelze minout také hrob Antonína Františka Rybičky, právníka, historika a spisovatele, autor více než tisíce hesel v Riegrově naučném slovníku, jehož vášní se stala heraldika a genealogie.
Související
-
Bohdanečský hřbitov má svůj malý Slavín
V Lázních Bohdaneč odpočívá básník nebo zakladatel slavných lázní. Najdete tam i první práci architekta Josefa Gočára.
-
Láska až za hrob. Znáte legendární příběh z Moravské Třebové?
Každý hřbitov má co vyprávět. Dušičkové Východočeské výlety míří na místa starobylých náhrobků a legend o životě, lásce i smrti.
-
I Pardubice mají svůj Slavín. Připomíná památku významných osobností města i celého regionu
I východočeské Pardubice se staly místem věčného odpočinku celé řady slavných a uznávaných lidí. Jejich jména si můžete připomenout při procházce Pardubickým Slavínem.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
