Hřbitov ve Vysokém Mýtě je přehledný a má zajímavé hrobky
Městský hřbitov ve Vysokém Mýtě nemá příliš dlouhou historii, zato novou podobu. Před působivou branou navíc vzniká nová smuteční síň.
Hlavní městský hřbitov se nachází na východním okraji Vysokého Mýta, v části Litomyšlské Předměstí, mezi ulicemi Milíčova a Brandlova a jeho součástí je také urnový háj. Opravy hřbitovního areálu začaly před dvěma lety rekonstrukcí bývalé márnice a město letos dokončilo první část kolumbária, které na vysokomýtském hřbitově dosud nebylo. Před dokončením je zcela nová smuteční síň, protože původní objekt z 80. let měl narušenou statiku. Návštěvníci už na hřbitov vstupují také nově vydlážděnou cestou.
Hřbitov na obdélníkovém pozemku město zřídilo okolo roku 1893, původní pohřebiště u kostela Nejsvětější Trojice totiž už kapacitně nestačilo a bylo v roce 1906 zrušeno. Hlavní vstup na městský hřbitov byl osazen trojosou neoklasicistní branou, kterou zdobí právě letopočet 1893.
Rytíř ze Samokova
Podél hřbitovních zdí je umístěna řada majestátních hrobek významných obyvatel města, okolo nichž vás v audiu provede historik umění z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice Pavel Panoch. Na protilehlé straně hlavního vstupu na hřbitov jistě zaujme hrobka Hermenegilda Jirečka, rytíře ze Samokova.
Hermenegild Jireček byl to český právní a literární historik, který se ve Vysokém Mýtě narodil v roce 1827. Už za studií na pražské filozofické a právnické fakultě přispíval články do časopisu Květy nebo Národních novin K. Havlíčka Borovského. H. Jireček působil ve Vídni a Štýrském Hradci, vyučoval mimo jiné i korunního prince Rudolfa, získal Řád železné koruny a byl povýšen do rytířského stavu. Zvolený přídomek ze Samokova měl připomenout jeho předky kováře, ale také to, žesi svůj úspěch vydobyl, ukoval sám.
Ikona evropských dostihů
Při ohradní zdi hřbitova naleznete náhrobek Rudolfa Poplera, jednoho z nejznámějších dostihových jezdců meziválečného Československa. Dokázal dvakrát zvítězit ve Velké pardubické a statistika Poplerových úspěchů také v dalších dostizích je famózní. V rozmezí třinácti let startoval celkem v 506 dostizích, z nichž ve 140 zvítězil, ve 108 závodech byl druhý a v 78 skončil na třetím místě.
Rudolf Popler se narodil 29. května 1899 a vyrůstal ve starém mlýně zvaném Jangelec. K lásce ke koním ho přivedl jeho stýc. Po ukončení studia gymnázia nastoupil na vojenskou službu u hulánského pluku a absolvoval školu záložních důstojníků v Rakousku. Byl poslán na frontu v Itálii a po návratu do Československa obdržel válečný kříž.
Rudolf Popler se účastnil dvou olympijských her, v roce 1931 dokonce Velké liverpoolské, dostih ale nedokončil. Zemřel o rok později, osudnou se mu stala ne příliš těžká překážka, za kterou ho po pádu zavaliv kůň. Dnes toto dvojbradlí nese název Poplerův skok, na závěr dostihového dne při Velké pardubické se také koná Poplerův memoriál.
Nejslavnější vysokomýtská tradice
Přehledný infopanel s vyznačením náhrobků známých osobností vás dovede samozřejmě i místu posledního odpočinku Josefa Sodomky, designéra a výrobce užitkových a také luxusních automobilových karoserií. Otec Josefa Sodomky založil ve Vysokém Mýtě v roce 1896 firmu J. Sodomka, která vyráběla hlavně kočáry. Mladý Josef Sodomka absolvoval karosářskou školu v Kašperských Horách a další zkušenosti čerpal v automobilce Laurin & Klement. V roce 1925 Josef Sodomka mladší ve Vysokém Mýtě změnil výrobní program z kočárů na produkci automobilových karoserií a o tři roky později začal také s výrobou karoserií pro autobusy.
K ikonickým karoseriím Josefa Sodomky patří Aero 50 Dynamik z roku 1940, luxusní karoserie vyráběl i na zakázku pro významné osobnosti tehdejší doby, např. manželku prezidenta Edvarda Beneše, Hanu Benešovou, k jeho klientům patřil i Jan Werich. Po únoru 1948 byla firma Josefa Sodomky znárodněna a přeměněna v národní podnik Karosa. Tradice výroby karoserií a autobusů se ve Vysokém Mýtě udržela dodnes.
Mudromil Mýtský
Mudromil Mýtský byl pseudonym Aloise Vojtěcha Šembery, známého jazykovědce a literárního historika a také buditele z Vysokého Mýta. Po absolvování litomyšlského gymnázia, pražských práv a filozofické fakulty působil v Brně a Olomouci, kde získal místo profesora literatury na stavovské akademii v Olomouci. V závěru roku 1849 Alois Vojtěch Šembera odchází do Vídně, kde se stal profesorem české řeči a literatury na tamní univerzitě.
Šemberovi se ve Vídni stýkali s významnými osobnostmi doby, jako byl např. Františk Palacký, Jan Evangelista Purkyně a také Tomáš Garrigue Masaryk, který se sblížil s Šemberovou dcerou Zdeňkou. Od roku 1840 se A. V. Šembera zasazoval o ochranu stavebních památek ve Vysokém Mýtě. Díky jeho úsilí se podařilo zachránit brány městského opevnění a také dnešní podobu chrámu sv. Vavřince.
Související
-
Na hřbitově v Heřmanově Městci uvidíte náhrobky několika výtvarníků
Městský hřbitov v Heřmanově Městci má dvě části. V obou můžeme nalézt nejen zvláštní hroby z pohledu sepulkrální architektury, ale také zajímavé příběhy.
-
Nevelký hřbitov a tolik slavných jmen. V Litomyšli odpočívají umělci i vědci
Litomyšl je město se zvláštním kouzlem a duchovním rozměrem. Stala se inspirací, láskou, domovem, ale také místem posledního odpočinku známých osobností.
-
Chrudimský hřbitov U Kříže má majestátní hrobky a slavná jména tesaná do kamene
Hřbitov u kostela Povýšení sv. Kříže má velmi dávnou historii, vznikl pravděpodobně už v románském období. Jeho rozšiřování ale omezila železnice.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
