Na hřbitově v Heřmanově Městci uvidíte náhrobky řady výtvarníků
Městský hřbitov v Heřmanově Městci má dvě části. V obou můžeme nalézt nejen zvláštní hroby z pohledu sepulkrální architektury, ale také zajímavé příběhy.
Heřmanův Městec je místo, které se může pochlubit velkým parkem, historickým hřebčínem, zámkem, ale také řadou významných židovských památek. Židovský hřbitov pochází z 15. století a řadí se mezi nejstarší a nejzachovalejší hřbitovy svého druhu v Čechách. K velmi zajímavým místům v Heřmanově Městci patří bezesporu také areál kostelíka Zvěstování panny Marie.
Hřbitovní renesanční kostelík Zvěstování panny Marie z 16. stol. stojí na místě původní gotické kaple, okolo níž se kdysi pohřbívalo. Dominantou zdejšího areálu, který působí půvabným venkovským dojmem, je zvonice, která má přízemí na čtvercové základně a dřevěné patro nesené dřevěnými krakorci.
V roce 1783 došlo ke zrušení hřbitova u kostela sv. Bartoloměje v centru Heřmanova Městce a pohřbívat se začalo opět u kostela Zvěstování panny Marie. V areálu, který se veřejnosti otevírá jen při speciálních příležitostech, najdeme kromě kovaného rokokového kříže například také náhrobky z 18. a 19. století, které se původně nacházely v zámeckém parku.
Paleta nebo kočka
U ohradní zdi městského hřbitova na okraji Heřmanova Městce, který vznikl po polovině 19. století, se nachází řada náhrobků, zajímavých z pohledy funerální architektury a vytvořených v duchu historismu či neorenesance. Je to například hrob rodiny Docháčkovy z 80. let 19. století nebo majestátní hrob rodiny Plavcových, kde odpočívají hned dva někdejší starostové Heřmanova Městce.
Netradiční náhrobek ve tvaru malířské palety dává tušit, že zde našel místo svého posledního odpočinku výtvarník. Pochován je zde Jaroslav Heřmanský, který se v Heřmanově Městci narodil v roce 1907. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u Jakuba Obrovského a Vladimíra Silovského. Námětem jeho obrazů a grafických děl bylo především jeho rodné město a jeho okolí. Věnoval se krajinomalbě, portrétům a grafice.
Významným umělcem, který si Heřmanův Městec zvolil jako svůj domov, byl akademický malíř Karel Jan Sigmund. Rodák z Mělníka, který studoval malbu v Drážďanech a u pražského profesora Otakara Nejedlého, si oblíbil scenérie Železných hor a Vysočiny, k jeho nejmilejším motivům patřily lesní tůně, vrby, lomy či opukové stavby.
Dalším akademickým malířem, který je na heřmanoměsteckém hřbitově pochovaný, je Willy Horny. Narodil se v roce 1933 v Orli a trvale žil a pracoval v Heřmanově Městci. Studoval na Státní grafické škole v Praze a byl zakládajícím členem ústředního výboru Svazu československých výtvarných umělců. Častým a milovaným námětem jeho obrazů se stala krajina Železných hor.14:00
V roce 2022 nalezl na hřbitově místo posledního odpočinku český sochař, řezbář a básník Libor Krejcar. Má výjimečný dřevěný náhrobek, na kterém je umístěna kočičí hlava, která chrání svíčku. Právě plastiky koček hrály v Krejcarově životě důležitou roli.
Libor Krejcar absolvoval obor řezbářství v Učňovské škole umělecké výroby podniku Umělecká řemesla Praha a pracoval jako umělecký zpracovatel dřeva u firmy Petrof v Hradci Králové. Později se stal restaurátorem dřeva ve Státním památkovém ústavu v Pardubicích, od roku 1988 žil a pracoval v Heřmanově Městci. Libor Krejcar se přátelil s Ivanem Martinem Jirousem a pohyboval se v prostředí undergroundu. To se odrazilo i v jeho tvorbě. V 80. letech se jeho ústředním tématem staly figury koček – Pantherie.
Kouzelník Longmark
Na hřbitově nelze bez povšimnutí minout náhrobek, který tvoří socha dívky, ženy s knihou. Pochovaný je zde Jaroslav Marek zvaný Longmark, který své umělecké jméno získal při varietním vystoupení v Kapském Městě, a to díky své dvě stě deset centimetrů vysoké postavě. Jaroslav Marek se vyučil sklenářem, pracoval v Pardubicích a Praze. Působil také v recepci karlovarského varieté, kde se seznámil s americkým kouzelníkem italského původu Chefalo, který ho angažoval v roce 1928 do svého programu s liliputány. S Longmarkem cestoval po světě deset let.
Kouzelník Longmark si postupně vytvořil svůj vlastní kouzelnický program, spolupracoval s heřmanoměsteckými výtvarníky, kteří mu pomáhali s kulisami. Byl to například K. J. Sigmund, Jaroslav Heřmanský nebo Willy Horný. Členem Longmarkova varietního týmu se stala také manželka, angažoval i své syny. Rodina tvořila základ souboru kouzelnického divadla Longmark, které si našlo nejen domácí, ale i zahraniční publikum. Neobyčejný příběh Jaroslava Marka zachycuje kniha Josefa Rodra Longmark – kouzelník z roku 1996.
Související
-
Bohdanečský hřbitov má svůj malý Slavín
V Lázních Bohdaneč odpočívá básník nebo zakladatel slavných lázní. Najdete tam i první práci architekta Josefa Gočára.
-
Chrudimský hřbitov U Kříže má majestátní hrobky a slavná jména tesaná do kamene
Hřbitov u kostela Povýšení sv. Kříže má velmi dávnou historii, vznikl pravděpodobně už v románském období. Jeho rozšiřování ale omezila železnice.
-
Láska až za hrob. Znáte legendární příběh z Moravské Třebové?
Každý hřbitov má co vyprávět. Dušičkové Východočeské výlety míří na místa starobylých náhrobků a legend o životě, lásce i smrti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
