Hrdinové s jehlou. Krevní plazma z Litomyšle pomáhá těžkým covidovým pacientům

Obsahuje totiž bílkoviny, tuky, cukry, a také protilátky po prodělaných onemocněních. Proto je v této době tolik žádaná krevní plazma od lidí, kteří prodělali covid-19 a mají dostatek protilátek proti této nemoci.

Litomyšlská nemocnice vítá nové dárce

V nemocnici v Litomyšli začali jako první v kraji s odběry krevní plazmy.  K 24. 11. mají na hematologicko-transfuzním oddělení evidovaných 102 dárců po prodělaném onemocnění covid-19.

„Máme velkou radost, nečekali jsme takový zájem. Objevili se chlapci z hokejového týmu z Litomyšle, také přijeli basketbalisti z pardubického týmu. Hodně nám pomohli,“ říká primářka oddělení Zdenka Fenclová.

Jak dlouho po nemoci darovat plazmu?

Po čtrnácti dnech až třech týdnech po prodělání nemoci covid-19 se začnou tvořit v krvi protilátky. Ne všichni jich ale mají dostatek. Podle primářky Fenclové zhruba třetina vyléčených měla minimum protilátek, proto byl v jejich případě odběr plazmy zbytečný. 

Primářka Zdenka Fenclová vysvětluje Jitce Slezákové princip oddělování krevní plazmy|foto:Honza Ptáček,Český rozhlas

S odběrem plazmy se zdravý organismus rychle vyrovná. Jsou dvě možnosti, jak odběr provést.

• Daruje se plná krev. To znamená, že do vaku nateče půl litru krve, a teprve v dalším výrobním procesu se oddělují zvlášť krvinky a zvlášť plazma. Tato volba trvá kratší dobu, ale co se týká plazmy, není tak efektivní.
• Přístrojový odběr krevní plazmy. Je delší, trvá půl až tři čtvrtě hodiny, ale od jednoho dárce lze získat až tři jednotky plazmy (jednomu nemocnému covidovému pacientovi postačí pro léčbu dvě jednotky plazmy s protilátkami). 

  Co je krevní plazma?

  Zjednodušeně řečeno je to tekutá složka krve. Slámově žlutá tekutina, která obsahuje červené a bílé krvinky. Dále je v ní rozpuštěno asi 120 bílkovin, které chrání před infekcemi a zajišťují srážlivost krve. Zdravý člověk má v těle 3-3,5 litru krevní plazmy, která je tvořena z 90 % vodou.

„Krev ze žíly odtéká do přístroje, který rovnou odděluje krvinky do jednoho vaku a plazmu do druhého. Když se naplní vak s krvinkami, vrací se zpátky do těla dárce. Na rozdíl od plazmy, která se musí do čtyř hodin zmrazit a takto vydrží až tři roky,“ vysvětluje primářka Zdenka Fenclová.

Darují hlavně muži

Mezi dárci plazmy jsou především muži, důvody vysvětluje primářka Fenclová:

„Ženy, které prošly těhotenstvím, nemohou darovat plazmu. Když to řeknu velmi zjednodušeně, jejich protilátky mohou u některých vnímavých pacientů vyvolat potíže. K darování klinické plazmy to není možné riskovat.“

A jaké jsou další podmínky? Věk od 18 do 60 let, velmi dobrý zdravotní stav, žádná chronická onemocnění, žádné závažné onemocnění nebo operace prodělané v posledním půl roce. Darovat plazmu nemůže člověk, který má méně jak půl roku staré tetování nebo piercing.