Věk: ročník 1950
Proč jste si vybrala práci právě v rozhlase? Rozhlas si vybral mě. Začátkem roku 2012 mě oslovil Jaromír Ostrý, tehdejší šéf ČRo 2, a nabídl mi moderování nedělního pořadu, Dobré ráno, Česko! Přijala jsem s nadšením, protože mít podobný pořad, bylo splněním mého snu. Po roce jsem skončila a když se mě mí tehdejší posluchači ptají, kdy mě zase uslyší, říkám poslouchejte ČRo Pardubice, kde mě můžete slyšet každou neděli v 15:30.
Dosavadní kariéra: Jako spisovatelka i jako nápověda v Činoherním klubu, jsem byla mnohokrát na rozhlasových vlnách zpovídána výbornými moderátory, byla jsem v mnoha rozhlasových pořadech, a vždy jsem se u mikrofonu cítila jako ryba ve vodě, protože jsem doslova fyzicky cítila napojení posluchačů na moje slova a to pro mě byla živá voda. Obdivuju rozhlasové pracovníky, kteří do vysílání dávají srdce a duši, protože bez toho by jejich slova posluchače nikdy neoslovila, a doufám, že se to alespoň trochu daří i mně.
Zájmy a záliby: Mými celoživotními koníčky a zároveň i profesemi, je psaní a divadlo. V posledních letech přibyl k těmto dvěma i rozhlas. U divadla jsem od roku 1968 a zhruba stejnou dobu i píšu. Začínala jsem jako nápověda v kolínském divadle a od roku 1994 pracuju jako nápověda v pražském Činoherním klubu. Povídky, fejetony, reportáže, romány či rozhovory s herci, jsem začala publikovat v různých časopisech a novinách od roku 1984 a činím tak stále. Knihy vydávám od roku 2001 a mám jich už přes třicet.
Všechny články
-
Irena Fuchsová: Jak mě František dostal
Jednou ráno jsem nastoupila do výtahu se třemi muži. Jeli jsme na snídani. Chtěla jsem jim říct po ránu něco příjemného a zavedla jsem řeč na vůně.
-
Irena Fuchsová: Štípl mě mravenec
Právě jsem přijela do klimkovických lázní. Pozorovala jsem nové pacientky, které přivezl manžel, některé tu měly i děti, procházeli se po kolonádě, smáli se...
-
Irena Fuchsová: Já chci hrát divadlo!
V roce 2005 jsem byla v červenci v lázních v Klimkovicích u Ostravy. Jako každý rok. A už potřetí jsem měla mít ve zdejším kinosále besedu s pacienty.
-
Irena Fuchsová: Kemílkář
Když byla moje dcera malá, pamatuju si čtyři slova, která tvrdošíjně opakovala, i když věděla, že je říká špatně. Třeba kemílek, místo kelímek.
-
Irena Fuchsová: Tři lázeňské úsměvy
Že pobyt v lázních přináší i komické situace, o tom se přesvědčila Irena Fuchsová. Tady jsou tři z nich.
-
Irena Fuchsová: Pst!
Do klimkovických lázní jezdí i arabská klientela. Některé pacienty znám, protože tam, stejně jako já, jezdí pravidelně.
-
Irena Fuchsová: Kultůrní dáma
V Klimkovicích je naproti autobusové zastávce restaurace, na které visela velká cedule s nápisem KULTŮRNÍ DŮM. Rok co rok mě ten kroužek nad ů, rozesmál.
-
Irena Fuchsová: Tričko
Před lety byla první polovina července docela chladná, a protože jsem do lázní přijela jenom s tílky, rozjela jsem se do Klimkovic, koupit si nějakou teplejší mikinu.
-
Irena Fuchsová: Jak malý muž vyrostl
S Lubošem jsem se v lázních setkala poprvé před deseti lety. Holky by si za ním nohy uběhaly, kdyby neměl dětskou mozkovou obrnu a nechodil o berlích.
-
Irena Fuchsová: Toníčku, neber si ji!
Moje ségra Jolana miluje překvapení. Před devíti lety si mě pozvala do slovenské Pošty pre teba. Jindy se domluvila s pořadateli a přijela na mou besedu přes půl republiky.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 18
- 19
- 20
- 21
- 22
- …
- následující ›
- poslední »