Jak jsem opravila automatickou pračku

29. říjen 2017
Člověk v pračce

Když se nám rozbijí naši pomocníci v domácnosti, není to otázka jedné vteřiny. Že nejsou v pořádku, nám nějaký čas signalizují. I víko mé pračky začalo před měsícem při zavírání vrzat, ale já to ignorovala.

A tak jsem před týdnem naplnila pračku prádlem, nalila jsem do přihrádky tekutý prací prostředek a chtěla jsem zavřít víko, jenomže pračka se nezavřela! Víko na pravé straně vypadlo "z pantů", lehlo si nakřivo a pračka zavřít nešla. Byla jsem na omdlení! Tohle se mi ještě nikdy nestalo! Nikdy!

Nejdřív jsem vytáhla šňůru ze zásuvky. Ne kvůli sobě, ale už předem jsem myslela na nebohého opraváře, kterého k nám MUSÍM okamžitě dostat a hned jsem vytáčela telefonní číslo na pana Janstu, u kterého jsme pračku koupili, a který je zároveň i opravuje.

Místo pana Jansty se mi ozval jeho kolega, že prý jsou všichni na obědě a on má službu u telefonu a že mi nemůže říct, jestli budou mít čas ke mně přijet, on že dneska čas nemá určitě, tak jsem na něj začala chrlit, že bydlíme kousek od prodejny, že mi nejde zavřít víko od pračky, že to bude mít hned opravené, a zdálo se, že ho můj zoufalý hlas obměkčil.

Zeptal se na typ pračky. Když jsem mu ho řekla, pokračoval.

„Čouhá z toho víka takový kovový váleček, silný asi jako brčko?“

Podívala jsem se na víko. Jo, něco takového tam bylo.

"Čouhá."

"Tak víte co? Pokuste se víko zavřít. Ten kovový váleček by se měl zasunout."

Začala jsem to opatrně zkoušet.

"Jde vám to?"

"Nejde. Držím v ruce mobil."

"Tak ho položte."

"Nenenenene! Nepoložím!"

Položit mobil, ze kterého právě dostávám pokyny na záchranu pračky?! Nikdy! Pomalu jsem zavírala víko a váleček se opravdu vnořil někam do pračky. Zmizel! Uf!

"Povedlo se," hlásila jsem vítězně.

"No, vidíte, jak vám to jde. A teď se podívejte, jak to vypadá na druhé straně. Je tam pružinka, která by měla být zasunutá. Na té rozbité straně se stejná pružinka, vysunula. A vy teď tu vysunutou pružinku, musíte zasunout zase dovnitř, odkud se vysunula."

Zkusila jsem to. Nešlo to.

"Bojím se, když na to budu tlačit, že tu pružinku zlomím..."

"Ne, nebojte se. Je z materiálu, který se poddá."

Tak jsem pružinku tlačila a tlačila, až jsem ji zatlačila přesně tam, odkud se vysunula, a víko bylo zdravé!

"Mám to! Mám to!"

"Jste šikovná! Opravdu jste šikovná," pochválil mě opravář a já mu děkovala a děkovala a děkovala.

Tato povídka je určena ženám, aby věděly, co se může stát i jejich pračce a je vlastně malým připomenutím pro muže, aby se občas podívali na víko pračky, jestli se náhodou někde něco nevysunulo!

Spustit audio
  • Literatura
  • Četba