Jak uklízet produktivně

I když nemusíme být úklidové maniačky, jsou činnosti, které nás naplňují a dělají nám radost. Když máme čas a chuť, rády uklízíme své skříně. Třídíme jejich obsah do pytlů a při této činnosti relaxujeme a tetelíme se radostí, že budeme mít místo na nové věci!

Tuto radostnou práci, která má radostnou budoucnost, nedělejte nikdy, když je váš muž doma. Nikdy. Jednou jedinkrát jsem dopustila, že se pan Fuchs vrátil, když v předsíni byl jeden pytel na vyhození, jeden pytel pro charitu a jeden pytel pro mé neteře. Když jeho orlí oko zaregistrovalo v jednom z pytlů svetr, který mi koupil před pětatřiceti lety, zhrozil se.

„Tohle chceš vyhodit?! Mně to rvaly ženské v roce 1981 z ruky, když jsem ti to kupoval a ty to vyhazuješ?!“ Svetr z pytle vytáhl a pak vytahoval i další věci.

„Tohle si vezmu do auta na hadry, tohle vezmu na chalupu. A tohle přece ještě můžeš nosit, ne? To je škoda vyhodit!“

Víte, vyrvat panu Fuchsovi z ruky hadry, které chci vyhodit, je stejně absurdní, jako kdybych tygrovi chtěla vyrvat z tlamy žrádlo, a tak jsem neodporovala a ze tří pytlů mi tehdy zbyl jeden- poloprázdný. Poprvé a naposledy. Už nikdy potom pan Fuchs nečekaně nepřišel, a tak dodneška neví, co věcí z jeho i z mé skříně, zmizelo...

Nicméně domácí práce, při kterých nám naši muži nevadí, dělejme, když přijdou domů. Ať vidí, jak jsme pracovité.

A ještě něco vám poradím, moje milé posluchačky! Když nemáte čas, tak uklízejte jenom to, co je vidět! A co je důležité, podívejte se na váš byt očima vašeho muže. Když vejde do bytu, co uvidí? Pantofle na přezutí na jedné hromadě, i když na ně máte polici? Stačí minuta a pantofle jsou uklízené, a když mu ty jeho, připravíte za dveře, aby je měl při noze, sotva vejde, stanete se v jeho očích tou nejdokonalejší ženou pod prosincovým sluncem!

Anebo věšák! Zdá se vám, že na něm už zase „narostly“ kabáty, bundy, šály, tašky, čepice? Úklidu dávám deset minut a věšák bude v úhledném ladu.

Projděte si byt očima svého muže, vylaďte maličkosti, až přijde, nic po něm nechtějte, mějte pro něj připravenou dobrou večeři a až se po jídle svalí k televizi – budete v ráji oba!

P. S.

Pánové, sice to vypadá, že dnešní příběh byl jenom pro ženy, ale to není pravda. Ano, uznávám, že nebyl tak úplně pro vás, ale vy zase musíte uznat, že byl jenom a jenom o vás...