Je třeba rozlišovat astronauty a vesmírné turisty, říká popularizátor kosmu Halousek
O tom, co bude nebo nebude ve vesmíru, dnes rozhoduje několik světově proslulých miliardářů. A od toho se odvíjí i možnosti letů do vesmíru.
„Dnes už musíme svět kosmonautiky dělit na skupinu opravdových astronautů, kteří létají na několikadenní lety nebo žijí na ISS. A potom na kosmické turisty, kteří se dostanou jen na hranici vesmíru díky miliardářům, kteří jim umožní dostat se tam aspoň na několik minut,“ vysvětluje popularizátor kosmonautiky Milan Halousek.
Hranice vesmíru je imaginární čára
Hranice vesmíru, to nejsou žádné dveře, kterými se vstupuje do vesmíru. Je to dohodnutá imaginární čára. Říká se jí Kármánova linie, tedy hranice mezi zemskou atmosférou a kosmickým prostorem. Je určena výškou 100 kilometrů nad povrchem Země.
„Pokud tedy vyletíte do výšky 99,99 kilometru, ještě jste nebyli ve vesmíru,“ směje se Milan Halousek. Sám by chtěl zažít stav beztíže, ale současných metod se obává:
„Asi bych se bál sednout si do té rakety. Sedíte na sedmdesátimetrové trubce naplněné vysoce výbušným palivem, navrch si do malinké kabinky sednete vy se dvěma nebo třemi podobně postiženými kolegy, a nakonec tu prskavku pod vámi odpálí. Tam musíte mít posunutý práh sebezáchovy. Ale chtěl bych to zažít,“ tvrdí popularizátor kosmonautiky. A rozhodně to není nemožné přání.
77 let není žádný věk
Nejstarším člověkem v kosmu byl ještě donedávna americký senátor John Glenn. Byl třetím Američanem ve vesmíru a prvním, který se dostal na oběžnou dráhu Země. V roce 1998 se vrátil do kosmu už jako vlivný politik na palubě raketoplánu Discovery. Bylo mu 77 let.
V současné době vzlétli do vesmíru tři lidé ve věku kolem devadesáti let. Let dostali darem za své zásluhy v kosmonautice. Poslechněte si více v záznamu pořadu.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.