Jízda na mokré vozovce je nebezpečnější, než na sněhu

Dopravní expert Vít Jedlička doporučuje řidičům v tomto období lépe číst vozovku, soustředit se do dálky a předvídat, co nás čeká za horizontem.Nejhorší je období, kdy se teploty pohybují kolem nuly a lehce nad nulou. Silnice na kritických místech namrzá, a ze všeho nejhorší je tzv. černý led. Ten totiž není vidět. Jak reagovat? Rozhodně nepřidávat plyn, hlídat i nepatrný pohyb vozu.

„Pokud se stane, že na kluzké místo vjedete ve velké rychlosti, nechte kola rovně a začněte brzdit. Existuje mnoho tzv. rad na zlato, které ale nejsou univerzální. Vždy je potřeba vyhodnotit aktuální situaci. Proto doporučuji navštívit kurz bezpečné jízdy, někde tomu říkají škola smyku. Tam si nebezpečné situace vyzkoušíte pod dohledem zkušeného dopravního experta a v kritické situaci už budete aspoň trochu vědět, co udělat,“ říká dopravní expert Vít Jedlička.

Zimní pneumatiky vyměňujeme kvůli sobě, ne kvůli pokutě

Jedna věc je, co máme splnit podle zákona. Ale důležitější je, co udělat, abychom zabránili nehodě. V čem jsou tedy zimní gumy jiné než letní? Zimní guma obsahuje více přírodního kaučuku a siliky. To jsou dvě látky, které dělají z pryže měkčí směs. Zimní guma s kaučukem a silikou se během jízdy prohřeje a lépe přilne na vozovku.

Škola smyku|foto: Milan Král

Pokud je denní průměrná teplota sedm stupňů nad nulou, letní guma se už se naopak nedokáže tak prohřát. Tvrdá směs, ze které je vyrobena, nepřenese sílu do vozovky tak, jak potřebujeme.

Univerzální pneumatiky

Jsou trochu dražší, a mohou zafungovat v tom případě, když člověk řídí hlavně po městě a nenajezdí tolik kilometrů. Univerzální pneumatika je vyrobená sice speciální technologií, ale nemůže nahradit vlastnosti letní ani zimní gumy v extrémních situacích, kdy je v létě třicet nad nulou a v zimě minus dvacet.

Brzdná dráha roste kvadraticky vůči rychlosti

Brzdná dráha je úplně jiná na sněhu, vodě nebo suché vozovce. Na vodě to klouže dvakrát víc, záleží samozřejmě na tom, kolik vody tam je. Na ledě je to desetkrát víc, než na suché silnici. Brzdná dráha roste kvadraticky vůči rychlosti.

„Obrovský rozdíl je, když jedete devadesátkou nebo sto dvacítkou. Přitom pocitově vám to v moderním autě může připadat stejné. Ale když máte brzdit, je to obrovský rozdíl. Když jedete devadesátkou, brzdná dráha je čtyřicet metrů, když jedete sto dvacet, je to už šedesát metrů,“ varuje dopravní expert Vít Jedlička.