Tajemství největší boty Česka. Co pomohla odhalit věda?

Maxipolobotka je dominantou stálé expozice obuvnictví, která v muzeu vznikla v roce 2009. Skuteč byla po staletí známá výrobou obuvi. Cech obuvníků tam obdržel svoje práva už v roce 1534 a město proslavil podnik Botana. Ostatně i skutečské muzeum bylo původně postavené jako obuvnická továrna.

Kožená polobotka kraluje expozici obuvnictví v Regionálním muzeu ve Skutči|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Bota je vyrobená z hnědé usně, podrážka ze sololitových desek, které imitují plátkování. Bota měří na délku 108 cm, na šířku 40 cm a její výška je 36 cm. „O této botě záznam v dochovaných přírůstkových knihách bohužel nemáme,“ vysvětluje ředitel Regionálního muzea Skuteč Libor Aksler. „Máme informace, že polobotka se do muzea dostala jako zapůjčený exponát na výstavu o skutečském obuvnictví v roce 1952, nikdo si ji už ale nevyzvedl.“

Plesy nebo Expo?

Ústně tradovaná historie říká, že polobotka mohla být vyrobena firmou Habal jako dekorace pro ševcovský ples v roce 1939 nebo 1945. Je také možné, že byla vyrobena v Botaně, která na počátku své existence vycházkovou obuv vyráběla. „Další verze říká, že výrobek mohl být součástí československé expozice na světové výstavě Expo v New Yorku v roce 1939. Bohužel účast českých firem byla v první části expa omezená, v části probíhající v roce 1940 kvůli válce zamezena. K této verzi ale rovněž neexistuje žádný přímý ani nepřímý důkaz,“ doplňuje Libor Aksler.

8 fotografií

Na svršku ani na spodku polobotky skutečtí muzejníci neobjevili žádnou obuvnickou značku nebo nějakou informaci o výrobci a době vzniku. Nic takového nenalezli ani na částech usně, které lze z dřevěného kopyta uvnitř polobotky odklopit. Proto se na podzim roku 2023 domluvili s kolegy z Muzea Vysočiny v Jihlavě na průzkumu polobotky v jejich technickém tomografu. Cílem projektu, jehož výsledky odborníci zveřejnili až nyní, bylo například zjistit, jestli v kopytě není nějaká dutina, v níž by se ukrýval předmět se vzkazem.

Prosvícení ukázalo složení podrážky z několika desek a jasně dominovaly hřebíčky různých velikostí, které ševci používali k upevnění napínané usně ke kopytu a mnohem větší hřeby, jimiž přitloukli sololitové podrážky ke kopytu. „Na dalších snímcích se ve střední části polobotky objevil záhadný kulatý předmět, ke kterému jsme chvíli upínali naději. Mohlo se totiž jednat o nějakou výrobní známku, či pečeť. Nakonec se ale ukázalo, že jde o obyčejný knoflík, který tam hodil nějaký návštěvník, když se v padesátých a šedesátých letech polobotka vystavovala volně a ne ve vitríně,“ dodává ředitel Aksler.

Maxipolobotka v Regionálním muzeu ve Skutči|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Odborníci prohlédli také dutinu kopyta, do něhož vyvrtali otvor pro optickou sondu tak, aby minimalizovali poškození a mohli si celý prostor prohlédnout s kamerou. Postupně nasnímali celou dutinu a snímky pečlivě analyzovali. K jakým zjištěním došli v audiu přibližuje Libor Aksler.

Expozice obuvnictví

V první části expozice si můžete prohlédnout nejstarší obuvnické památky a také nahlédnete do staré ševcovské dílny 19. století. Dozvíte se, co je fidlovačka a k čemu švec používaly jednotlivé typy nástrojů. Uvidíte půvabné modely bot období první republiky, které pocházejí ze skutečských dílen, ale i boty z okolních továren v Chrudimi, Holicích, Pardubicích či Kostelci nad Orlicí. Tyto kolekce se do muzea dostaly po znárodnění provozoven a jejich začlenění do podniku Botana.

Brusle z Botany měli snad všichni, včetně několikanásobných mistrů světa, Evy a Pavla Romanových|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

V roce 1948 došlo ke znárodnění obuvnických továren. Z osmi místních podniků a dalších provozoven východních Čech vznikl národní podnik Botana. Postupně se výroba začala orientovat na sportovní obuv. Pod značkou Botas začala Botana vyrábět obuv v roce 1963.

V expozici se tak setkáte s botami slavných sportovců, kteří v obuvi značky Botas sklízeli úspěchy na olympiádách i různých mistrovstvích světa. Mezi nejznámější patří čtyřnásobní mistři světa v tancích na ledě, sourozenci Eva a Pavel Romanovi. Botasky si nazouvala gymnastka Věra Čáslavská a Eva Bosáková, skokané na lyžích Jiří Raška či Zdeněk Remza.

Dobovou atmosféru připomínají v expozici velkoformátové fotografie z továren, které ve Skuči kdysi působily|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

„Nejznámější botou je zřejmě botaska Classic. Začala se vyrábět v roce 1966, původně pro nohejbal,“ vysvětluje Libor Aksler. Název „botasky“ vznikl právě na základě tohoto typu bot v 70. letech a vžil se natolik, že se tak začalo říkat obecně obuvi pro sport i pro volný čas.