Každá křížovka musí být originál a musí mít duši, popisuje autor

„Ale může se stát, že v průběhu stavby té křížovky narazím na část, kam zkrátka nejde dát žádné existující slovo, tak musím začít znovu. Pamatuju si křížovku, kterou jsem dělal snad na třicetkrát. Ale nevzdal jsem to,“ vysvětluje s úsměvem.

Ke křížovkám ho přivedl jeho dědeček, když mu bylo 11 let. „Děda rád luštil, a jednou vymyslel křížovku přímo pro mě, pak další, a takhle postupně mě dostal k tomuhle koníčku,“ vysvětluje své začátky Jiří Zvolánek. První křížovky pak zas na oplátku tvořil pro dědečka, a následně pro další členy rodiny a pro kamarády. Vytvořil třeba i svatební křížovku pro svoji dceru.

Křížovky jen ručně

Řada novin a časopisů dnes využívá počítačové programy na tvorbu křížovek. „Já to ale nemám rád. Ty křížovky potom nemají duši,“ říká Jiří Zvolánek. Podle jeho slov je potřeba vědět pro koho je křížovka určená, jestli má být lehčí nebo těžší, a na základě tohoto zadání se pak má vytvořit. Lze pracovat s použitými výrazy, legendou i nápovědou.

Křížovky Jiřího Zvolánka|foto:Honza Ptáček, Český rozhlas

Důležitá je podle Zvolánka také souměrnost křížovek. „Když je v levém horním rohu slovo na šest písmen, v pravém dolním rohu musí být taky slovo na šest písmen,“ vysvětluje. Jiří Zvolánek se celý profesní život věnoval chemii, a tak do každé křížovky dodnes dává jako svůj podpis nějakou chemickou značku.

Jiří Zvolánek křížovky nejenom tvoří, ale taky luští, a to na té nejvyšší úrovni, která u nás existuje. Český svaz hádankářů a křížovkářů pořádá různé soutěže, přebory a mistrovství, kde se luští opravdu ty nejtěžší úlohy. Takové křížovky ale nemají s těmi z časopisů mnoho společného. Co se týká tvorby, aktuálně pracuje na křížovkách pro pardubický Radniční zpravodaj a také pro městskou část Praha 1.