Kde stávala ve Svitavách synagoga nebo kostel sv. Floriána? A proč se jedné z hospod říká U Černého partyzána?

Po stopách slavného motocyklového publicisty a tamního rodáka Ervina Tragače začali ve Svitavách pátrat teprve nedávno a v souvislosti s dalším jejich slavný rodákem Oskarem Schindlerem. Zajímalo je, kdo byl ten dvanáctiletý chlapec, který o osm let staršího Oskara doprovázel na motocyklové závody. A dozvěděli se třeba to, že svůj první odborný článek o motocyklech napsal Ervin Tragač už o rok později. V té době si ho také na základě jeho dopisu jako odborníka pozvali do chebské motocyklové továrny. Rozhodně nečekali, že tím expertem bude třináctiletý chlapec.

Zmizelá synagoga

Na témata týkající se motocyklů napsal Ervin Tragač stovky článků a vydal řadu knih. Jeho rozsáhlá Encyklopedie motocyklů, která vypovídá o historii motocyklů od jejich počátků do 70. let minulého století, vychází dodnes a to v řadě světových jazyků, včetně například finštiny. A proč se o tak slavném rodákovi ve Svitavách neví?

Hořící svitavská synagoga 10. listopadu 1938|foto:Městské muzeum ve Svitavách

Důvodem byl před 2. světovou válkou jeho židovský původ, kvůli kterému musel opustit zemi. Vrátil se zpět po válce, ale zase nebyl po vůli režimu, který nastoupil po únoru 1948. Emigroval, cestoval po světě, a nakonec se usadil v Německu. Rodinu Tragačů dnes ve Svitavách připomínají dva kameny zmizelých, připomínka obětí holokaustu kousek od místa, kde stával dům, ve kterém žil i Ervin.

Zmizela také monumentální a velmi půvabná židovská synagoga, kterou nechala ve Svitavách nově vzniklá židovská komunita roku 1902. Do té doby spadali pod rabinát v Boskovicích. Nestála tam ale dlouho. Zapálili ji v listopadu 1938 příznivci nacistů při tzv. Křišťálové noci.

8 fotografií

Její trosky na místě dnešního autobusového nádraží stály ještě rok, než je nechal městský architekt zbourat a postavil tam park, který pojmenovali po nacistickém pluku, který právě modlitebnu likvidoval. Po válce původně plánovali postavit na jejím místě památník obětem. Pobyt v koncentračních táborech totiž přežilo jen několik židovských obyvatel. Nakonec z toho ale sešlo a místo něj vystavěli na jiném místě památník rudoarmějcům.  

Zbouraný kostel

Ve Svitavách už také nestojí kostel sv. Floriána, který v 70. letech prý musel ustoupit stavbě silnice. Byla to ale jen záminka. Na jeho místě je totiž dodnes prázdné místo, parčík před tzv. Červenou knihovnou, tedy Ottendorferovým domem, který do silnice nijak nezasahuje. A nešlo jen o půvabný barokní kostel, byl to kostel špitální, tedy místo, kde stávala od roku 1773 v podstatě první nemocnice ve Svitavách.

Po tereziánské školské reformě špitálníky ze Svitav odstěhovali a zřídili tam školu. Kostel několikrát vyhořel, ale místní se vždy složili na jeho rekonstrukci. Zničila ho až politická situace po únoru 1948. Od toho data už kostel jen chátral, a tak ho 25. července 1976 pyrotechnici podminovali a odpálili. Některé  z kostelních nik je ale možné vidět na svitavském městském hřbitově.

Kostel sv. Floriana, lékárna a pneuservis rodiny Ervina Tragače, rok 1929|foto:Městské muzeum ve Svitavách

Co ve Svitavách dodnes zůstalo, ale je svým způsobem neznámé, je například hospoda, které nikdo neřekne jinak než U partyzána nebo U Černého partyzána. Jenže málokdo ví, že název zůstal z doby po druhé světové válce, kdy dostal hospodu do správy Róm, který utekl z koncentračního tábora v Letech a stal se partyzánem.

Podobně každý zná smuteční obřadní síň na svitavském městském hřbitově, ale jen málokdo tuší, že je skvostem moderní architektury druhé poloviny 20. století. Dílo architektů včele s architektem Pavlem Kupkou a sochařem Karlem Neprašem současné odborníky udivuje stejně jako skutečnost, že ještě není Národní kulturní památkou. Svitavy o zápis této stavby na seznam teprve požádaly.