Kde začíná alkoholismus? Závislost přichází nenápadně. O to tvrději udeří

02887212.jpeg
02887212.jpeg
V kolika letech vám rodiče poprvé nabídli alkohol? To byla otázka, kterou jako první v Radioporadně položila moderátorce Kateřině Prouzová Mudr. Markéta Fialová z psychiatrického oddělení Krajské nemocnice v Pardubicích, která je zároveň vedoucí lékařka Protialkoholní záchytné stanice.

Alkohol je společensky tolerovaný. A s tím souvisí i to, že každý dvacátý Čech je alkoholik.

„Spousta lidí denně pije alkohol a bere to jako normu. Nebyli v poradně, nemluvili o tom s praktickým lékařem. Netuší, jaké mají hodnoty jaterních enzymů. A protože zvládají své zaměstnání, rodinu a koníčky, své pití neřeší. Přitom možná my jako odborníci bychom to už viděli jako problematickou konzumaci,“ říká Markéta Fialová.

Češi pijí. Večer si zajdeme na jedno pivo s přáteli. Druhý den si dáme skleničku vína k obědu. O víkendu nás čeká večírek. Alkohol je všudypřítomný. Varovné signály, že pijeme už přes čáru, většinou přehlížíme. V momentě, kdy náš na to upozorní okolí, bývá už většinou pozdě.

„Existuje dotazník, který si dokáže vyhodnotit každý sám. Jsou tam otázky typu, jak často pijete alkohol. Kolik toho alkoholu během jedné konzumace spotřebujete. Jak často během měsíce dojde během jedné konzumace na čtyři alkoholické nápoje,“ říká Mudr. Fialová. Pro muže je rizikové vypít každý den tři dvanáctistupňová piva za den. Pro ženy znamená nebezpečí poloviční množství.

Někdo má k alkoholismu větší sklon než ostatní. Hraje v tom roli řada faktorů - dědičné dispozice, vliv prostředí. Při podrobné analýze pacienta se většinou zjistí, že se pití alkoholu táhne rodinou jako tenká červená linie.

Kritéria závislosti na alkoholu

  1. bažení – když si na alkohol vzpomenete během dne a máte chuť si dát skleničku

  2. zhoršené sebeovládání – vypijete toho víc, než jste původně plánovali

  3. odvykací stav

  4. zvyšování tolerance – nepůsobí na nás stejné množství alkoholu jako dřív, potřebujeme pít víc, abychom se dostali do nálady

  5. zanedbávání zájmů – už se kvůli pití nevěnujeme příliš činnostem, které nás dřív bavili, zanedbáváme rodinné vztahy a pracovní povinnosti

  6. pijeme, i když máme problémy – pokračujeme v pití alkoholu navzdory nepříznivým následkům, o kterých ví

„Jak říkal Jarek Nohavica ve filmu Rok ďábla, nikdo neví, kdy se dostane do situace, že se mu pití alkoholu přehoupne do závislosti,“ vysvětluje Markéta Fialová.

„Vypadá to jako sranda, hoši, ale není to sranda. Kopec K a na úpatí toho kopce normální průměrný Čech. Chlastá jak duha a jde nahoru. Jo, v životu, v čase. Dokud jde nahoru, je všecko v pořádku, absolutně všecko pořádku. Kde je průšvih? Tento bod, vrcholek, to znamená bod zvratu, break point. Tady ... a poté, finito. Tam ti nepomůžou doktoři, tam ti nepomůžou psychologové, tam si nepomůžeš sám, prostě úplný konec. O co jde: Někdo chlastá celý život a nic se mu nestane. Proč? Protože ten jeho kopec... výška toho kopce... je strašně vysoký. On prostě furt, celý život, tam furt popíjí a furt leze nahoru. Bohužel, nikdo z nás neví, jak ten kopec máme vysoko," říká ve filmu Rok ďábla písničkář Jaromír Nohavica.

Mudr. Markéta Fialová v rozhlasové Radioporadně mluvila o léčbě alkoholismu. I o tom, jak se má zachovat rodina alkoholika. Poslechněte si celý pořad v našem záznamu.