Kdo může za sucho v krajině? Má v dnešní době cenu stavět nové rybníky?

14. květen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vypuštěný rybník v u Lázní Bohdaneč

Je sucho. Situace se zhoršuje od roku 2015. Ale podle majitele Rybničního hospodářství Bohdaneč Adolfa Vondrky to není zase také výjimečné a katastrofální. Už v dávné historii se střídaly přívalové deště s velkými suchy, které trvaly několik let.

Příkladem jsou umělé kanály vybudované už v 15. století na Pardubicku - Opatovický kanál, Dvakačovický kanál nebo pardubická Halda. „Vilém z Pernštejna vymyslel tento projekt proto, že potřeboval dostatek vody pro své rybníky. Z toho vyplývá, že vody bylo už tenkrát málo. Proto musel své rybníky napojit na uměle vybudované kanály,“ domnívá se Adolf Vondrka.

Meliorace krajině nepomohly

O tom, že se s požehnaným deštěm nakládalo nešetrně už ve 20. a 30. letech minulého století, svědčí odvodňování zamokřené půdy. Aby se získalo co nejvíce zemědělské půdy, prováděly se meliorační práce ve velkém.

Dokladem je například Ředický rybník u Holic. Na konci 20. let se okolí Ředic odvodnilo. V roce 1934 byl obrovský nedostatek vody a tamní Ředický rybník málem zanikl.

Bohdanečský rybník - odbahnění

Má cenu stavět nové rybníky?

Rybniční hospodářství Bohdaneč dnes hospodaří na 52 rybnících, což je asi 600 hektarů plochy. Za Pernštejnů to bylo 260 rybníků a 7700 hektarů plochy. Podle Adolfa Vondrky se tento stav už nikdy nemůže vrátit.

„Víme, o těch torzech starých hrází a rybníků. Ale pokud není voda, nelze rybníky napouštět vodou. A už vůbec ne rozkládat vodu do více vodních ploch. Možná by šlo obnovit lokality u Opatovického nebo Dvakačovického kanálu. Tam je vody dostatek. Ale tak velký rozsah rybníků jako za Pernštejnů už mít nikdy nebudeme,“ uzavírá rybníkář.

Řešení: naučit se zadržovat vodu v krajině

Jak je možné, že po přívalovém lijáku zůstane v krajině minimum vody? Částečně za to může i dokonalá kanalizace. Adolf Vondrka to vysvětluje na příkladu Holic:

Adolf Vondrka

„Například v pondělí spadlo na Holicku deset milimetrů srážek. Za chvíli bylo v Ředickém potoce o půl metru vody víc. Ale voda odtekla do většího toku a během pár hodin byla pryč. Přitom by správně měla zůstat v zemi okolo Holic,“ vysvětluje Adolf Vondrka.

Napřimování toků, to je další nešvar, který se podle Vondrky těžko napravuje. „Zemědělská půda je jistě důležitá, ale z hlediska práce s vodou nebyla regulace toků dobrým řešením. Napřímené vodní toky se ale na štěstí začínají vracet zpátky do meandrů, aby voda mohla vybřežit a zůstat v krajině. A jsou i další možnosti, jak situaci s minimem vody zlepšit.

Současné novostavby už mají systém zasakovacích drenů, které odvádějí dešťovou vodu jen kousek od domu a nechají ji zasáknout do okolní přírody. Největší chybou je podle Vondrky odvést vodu kanalizací do menšího vodního toku a pak napřímeným korytem do velké řeky. To je jeden z důvodů, proč se krajina vysušuje. I u staršího domů lze udělat opatření, jak vzácnou dešťovou vodu nenechat odtéct z blízkého okolí.

Spustit audio

Související