Kdy jsem se vlastně narodila?

21. červen 2017
Matriky Státního oblastního archivu v Plzni

Skoro každý máme den svého narození jasný. Skoro každý. Já se narodila ve středu 22. června 1950, v šest hodin večer. Nenarodila jsem se v kolínské nemocnici, ale v Husově ulici vedle spořitelny, v domě číslo 49, v prvním poschodí, v pokoji vedle kuchyně, kde se, dva roky přede mnou, narodil i můj bratr Kája.

Takže: narodila jsem se ve středu! Aspoň tak mi to doma celé roky tvrdili a já neměla důvod jim nevěřit. A pak to přišlo. Kolem roku 1990 jsem z chytré tabulky zjistila, že 22. června 1950 nebyla středa, ale čtvrtek.

V první chvíli jsem byla dost naštvaná, protože jsem si myslela, že se sekli v tabulce a říkala jsem si, tak to je pěkné, čemu už má člověk věřit? Ale pak jsem zjistila, že nejenom tato tabulka, ale i jiné zdroje mi suše oznamují, že 22. června 1950 byl čtvrtek.

A co teď s tím? Narodila jsem se doma, takže u porodu byla porodní bába, paní Müllerová, byla tam i moje babička, vedle v kuchyni popíjel nervózně pivo můj otec, byl tam i dvouletý bráška Kája, kterému bylo srdečně jedno, co je za den, protože pro něho to byl tak jako tak černý den - narodila se mu sestra, která se pro příštích sedm let stala jeho rivalem, abychom oba ustoupili do pozadí v roce 1957, kdy se narodil náš benjamínek František.

Babička, otec i paní Müllerová už dávno zemřeli, a tak jediný, kdo mi mohl v roce 1990 na moji otázku odpovědět, byla moje maminka. Když jsem jí řekla, že jsem se nenarodila ve středu, ale ve čtvrtek, strašně se rozčílila.

„Jdi do háje, Irenko! Ty vždycky přijdeš s nějakou pitomostí a já pak nemůžu spát! Narodila ses ve středu! Slyšíš?! Ve středu!“

Týden se mnou nemluvila, a já se jí radši příštích dvacet let, na den svého narození, neptala. Zkusila jsem to znovu před pěti lety, ale tentokrát jsem na to šla chytře.

"Mami, když jsem se narodila doma, tak jste mě přece museli jít potom někam nahlásit, viď? Kdo mě šel zapsat na matriku, na Městský národní výbor?"

Když maminka bez přemýšlení řekla, že tam šel táta, byla jsem doma. Kolem tátova narození byly totiž také nejasnosti. Odjakživa nám tvrdil, že se sice narodil
15. 11. 1921, ale v rodném listu má 10. 11. 1921, protože se mu tohle datum víc líbilo.

A tak jsem si domyslela, jak to tehdy, v roce 1950, bylo. Bratr Kája se narodil 22. srpna 1948. Tak si to táta zjednodušil a „hodil“ mě také na dvaadvacátého. Mně a Kájovi tím udělal velkou radost, protože jsme se oba mnohokrát chlubili, že jsme od sebe dva roky a dva měsíce.

A vlastně to není důležité. Důležité bylo, že jsem se narodila a byla jsem zdravá a maminka také.

Nicméně jestli jsem se opravdu narodila ve středu, jak mi vždycky všichni doma tvrdili, tak jsem se narodila 21. 6. 1950. Všechno je tím pádem jinak.

Vždyť já nejsem Rak, kterým jsem byla celý život?!

A to jsem chtěla jít k paní Kludské, aby mi vyložila karty. Copak tam s tímhle můžu přijít?!

Ale abych pravdu řekla, to, že nevím, kdy jsem se narodila, mi vlastně nevadí! Nejsem totiž výjimka! Je nás hodně, co jsme se nenarodili v den, kdy jsme se narodili. Možná se takoví najdou i mezi vámi.