Klíšťovka, tetanus, černý kašel… Proč se nechat očkovat?

12. listopad 2019

Méně než tisíc případů lidí nakažených klíšťovou encefalitidou za rok se může zdát málo. Ale jen do doby, kdy někdo z okolí zůstane dlouhodobě ochrnutý nebo má jiné vážné zdravotní komplikace.

Rodina i kamarádi nemocného se poté nechávají hromadně očkovat. To už je ale pozdě. Myslí si profesor Roman Chlíbek, který je tajemníkem České vakcinologické společnosti.

„Vloni jsme měli nejvyšší výskyt klíšťové encefalitidy za posledních sedm let. A speciálně na Pardubicku je počet případů dvojnásobný oproti Královéhradecku. Není to ale spojené jen s návštěvou lesa. Klíšťata jsou v nízkých keřích a travinách, nepadají ze stromů. Člověk se může nakazit  v parku, na zahradě, při odstraňování klíštěte ze psa nebo kočky. Nakazit se ale můžete i pitím nepasterizovaného mléka. I tam se virus dostane z nemocného organismu krávy nebo kozy. Pokud je člověk očkovaný, může čerstvé mléko z farmy beze strachu pít,“ myslí si profesor Chlíbek.

Ideální doba na první dávku

Očkování proti klíšťové encefalitidě se skládá ze tří dávek. Právě na podzim je vhodná doba na první dávku. Do konce roku tak stihnete dvě dávky a na začátku příští sezóny už budete proti nakaženým klíšťatům chránění. Do konce listopadu je možné využít příspěvky pojišťoven, které v rámci preventivních programů spoluhradí i náklady na očkování. Může se přitom jednat až o 1 500 Kč. Tento příspěvek je možné čerpat jak na základní očkování, tak na přeočkování po třech až pěti letech.

Například V Rakousku je proočkovanost proti klíšťové encefalitidě devadesátiprocentní. V České republice jsme na dvaceti pěti procentech. Proto jsme podle profesora Chlíbka zemí s jedním z nejvyšších výskytů tohoto onemocnění v Evropě.

Očkování proti tetanu – jednou za 15 let

Očkování proti tetanu patří mezi devět nemocí, proti kterým se v České republice povinně očkuje. Někteří rodiče tento fakt opomíjejí. Mají strach z toho, že jejich dítěti očkování více uškodí než pomůže.

Čtěte také

„Pokud si rodič trvá na svém, dětský lékař nemá žádný nástroj na to, aby ho přesvědčil. Rodič tedy podepíše, že na sebe bere zodpovědnost za své dítě. A často si neuvědomuje, jakému riziku své dítě vystavuje. Dokladem je nedávný případ malého chlapce, který onemocněl tetanem. Proti této nemoci se nelze bez očkování ubránit,“ říká doktor Roman Chlíbek.

Očkování proti tetanu je povinné nejen v dětství, ale i  v dospělosti. A není povinností lékařů to sdělovat a hlídat. Je to na každém z nás. Lidé nad šedesát let by měli na přeočkování chodit po deseti letech. Očkování proti tetanu se může v případě potřeby aplikovat i těhotným ženám.

Černý kašel, spalničky a žloutenka typu A opět na scéně

Mezi další onemocnění, která se u nás po mnoha letech opět vyskytují,  jsou černý kašel, spalničky, a dokonce žloutenka typu A. Je to dané snižující se proočkovaností obyvatelstva, odolností virů a bakterií i zvyšujícím se počtem lidí z ciziny.

„Například černý kašel chrání člověka asi dvacet let, pak se účinnost vytrácí. Proto doporučujeme aspoň jednou za dospělý život přeočkování. Existuje u nás dvojvakcína proti černému kašli a tetanu. Když se vám blíží očkování proti tetanu, můžete k němu přidat černý kašel. Očkování proti černému kašli doporučujeme i těhotným ženám. Ty získají ochranu nejen pro sebe, ale i pro novorozence,“ uzavírá profesor Roman Chlíbek.

Spustit audio

Související