Klymčiw o Dakaru: Cíl splněn, škodovka dojela do cíle

Nová kategorie přitáhla velkou pozornost a zájem, i když v ní nejde úplně o rychlost. „Já říkám, že se nejede proti času, ale závodíte se stopkami. To znamená, že v daný čas musíte být v daném bodě přímo na vteřinu. Jste o vteřinu dřív, máte dva trestné body. Bylo to náročné psychicky,“ vysvětluje Ondřej Klymčiw.

Problémy chodí vždy po třech

Škodovka nakonec do cíle dorazila po svých, ale trable se posádce nevyhnuly. V desáté etapě odešla převodovka. „Najednou se to zastaví a v tu nejhorší dobu, v písku odkud nebyli schopní mě vytáhnout ani pořadatelé. Nakonec nám sdělili, že jsme za půlkou etapy, takže můžeme další den pokračovat,“ říká Ondřej Klymčiv a pokračuje výčtem dalších problémů: „Následující den nám fouklo těsnění pod hlavou. Představte si, že to palivo je tak špatné, že i když vypnete zapalování, tak motor furt běží. Tomu motoru to ublížilo. A poslední problém nastal, když nás na přejezdu předběhlo zadní kolo.“

Ondřej Klymčiw na Dakaru 2017 ještě na motorce. Foto z 10. etapy (Chilecito - San Juan) v Argentině|foto:Profimedia

S velbloudem na střeše

Kromě technických problémů měla posádka škodovky málem kolizi s velbloudem. „Velbloudi jsou poměrně kontaktní zvířata. Velbloud si žije svým životem, a když se rozhodne, že někam půjde, tak tam půjde. Nepřidá do kroku. Oni jsou celkem předvídatelní, ale toho nechcete dostat na střechu,“ říká Ondřej Klymčiw.

Posádka škody 130 LR nakonec skončila na 19. místě, šlo ale především o to dojet do cíle. „My jsme se pohybovali pár dní na pátém místě, třetí v naší kategorii. Vyhráli jsme etapu na den, kdy slavím narozeniny. A pak se to štěstí trošku otočilo proti nám. Na druhou stranu se mohly stát horší věci. A cíl jsme zkrátka splnili. Dojeli jsme,“ hodnotí výsledek Ondřej Klymčiw.

Škodovka v centru pozornosti

Stará škodovka budila patřičnou pozornost: „Hlavní komisař z Francie, tomu je odhadem 80 roků, ten byl úplně nadšený. On si to LRko pamatoval z 90. let rallye.“ Poněkud subtilním dojmem pak působila Škoda 130 LR zaparkovaná vedle Toyoty při maratonském bivaku. „Pneumatika Toyoty dosahovala do půlky střešního sloupku naší škodovky, byla to sranda. Navíc my jsme před tím vyhráli tu etapu. Oni pak kroutili hlavou, jak jsme mohli projet dunoviště,“ nadšeně popisuje Ondřej Klymčiv.

Lopraisova aféra

Letošní ročník trochu negativně poznamenala aféra Aleše Lopraise s dcerami Martina Koloce. Podle některých názorů byly jeho poznámky na adresu mladých závodnic sexistické a rasistické. „Nechtěl jsem se k tomu vyjadřovat na sociálních sítích. Ale je to přitažený za vlasy a vytržený z kontextu. Ti kluci, kteří sedí v kabině 14 hodin denně, jsou rozbitý, unavený a vyřízený a nějak se musí rozptýlit. Řeknu na rovinu, kdybychom pustili onboardy z naší kabiny s Petrem Vlčkem, tak se to nedá. To by nás zavřeli. Je to normální, je to přirozený, je to pánská záležitost a mě mrzí, že si na tom někdo honí PR,“ říká k incidentu Ondřej Klymčiw.

A uvidíme Ondřeje na stratu i v příštím roce? „Snad jo, doufám, že jo. Mně nejvíc udělalo radost, že to udělalo radost fanouškům, lidem, že jste se bavili stejně jako my. To pro nás byla největší odměna. Že v těžké době covidu jsme byli schopní vás pobavit,“ uzavírá Ondřej Klymčiw.