Kolem Starých Čívic ke studánce, zámku a po kilometrech lesních cest

Staré Čívice, původně jen Čívice, se nachází po cestě na Přelouč a jsou součástí městského obvodu Pardubice VI. Až do 19. století existovala ještě obec Nové Čívice na západě tohoto území, při spojení ale název zanikl.

První písemná zmínka o Čívicích pochází z roku 1264 a stopy nejstarší historie najdeme na západním okraji dnešní obce. Tam bývala zřejmě od 14. století vodní tvrz, která ale zanikla o dvě století později. Zůstaly však po ní mohutné až pětimetrové valy na ploše o průměru 25 metrů a historici o ní mluví jako o kdysi velmi důležitém šlechtickém sídlu. Jeho význam poklesl až po sloučení čívického s pardubickým panstvím v roce 1591.

Zámeček, park i Tamara

Do dnešní podoby Starých Čívic výrazně zasáhl počátkem 20. století Emanuel Kokeš. Byl to zemědělský velkopodnikatel, poslanec Českého zemského sněmu, ale hlavně podporovatel veřejných i soukromých meliorací v českých zemích. Ten  koupil velkostatek Čívice v roce 1909 od jeho předchozího majitele hraběte Chotka. Území to bylo ale z části neúrodné, zabahněné.

Emanuel Kokeš ho melioroval a poté si na něm mimo jiné postavil zámeček v novogotickém stylu s rozlehlým anglickým parkem a lesní oborou s daňky. To vše je tam dodnes, i když původní anglický park už víceméně podlehl potřebám dalších majitelů. Stále ale toto zákoutí patří k těm nejpůvabnějším v Pardubicích.

Památkou na slavného podnikatele je také název lesa u silnice na Přelouč. Jmenuje se Kokešov, stejně jako celá lokalita. Je to také místo, kde v místě dnešní průmyslové zóny založil v roce 1930 Emanuel Kokeš továrnu na zpracování zemědělských produktů a výrobu konzerv.

Po znárodnění v roce 1948 tam zřídili Ústav pro výzkum radiotechniky Tesly Pardubice, kde se mimo jiné zrodil proslulý pasivní radiolokátor Tamara. Ústav zanikl po roce 1990, areál ale funguje dodnes. A možná ne každý ví, že kousek od jeho nevzhledných betonových zdí je cíl řady poutníků.

Kaple, studánka, rybník a lesy

Tím místem je kaple zasvěcená Sedmibolestné Panně Marii, která byla ovšem postavena až v roce 1996. Důvodem byla historická památka, jíž měla chránit. Jedná se o mariánský sloup, který nechali v roce 1869 postavit tehdejší majitel panství hrabě Karel Chotek se svou manželkou. Původně ale stál sloup o asi 30 metrů dále. U tzv. Čívické studánky, pramene Lánského potoka, k níž se váže řada legend o zjevení Panny Marie.

Ta bývala v minulosti oblíbeným poutním místem. Ke studánce si od pradávna jezdili lidé pro vodu a někteří dodnes věří také v její léčivé účinky, i když kvalita vody podle stálých měření už rozhodně není taková jako v dřívějších dobách.

Crkáňský rybník leží na okraji lesa Kokešova|foto:Šárka Rusnáková,Český rozhlas

Nedaleko studánky i kaple se dá vyrazit přes lesy po zelené turistické trase k Opočínku nebo na druhou stranu až do Přelouče. Pokud se ale vydáte po toku Lánského potoka, dostanete se k Crkáňskému rybníku, což je další půvabné místo na okraji tamních lesů.

Dostat se k němu dá také jednodušeji, od turistického rozcestníku Kokešov po cestě vhodné třeba také pro cyklisty. Ostatně lesy v okolí Starých Čívic se dají projet i po cyklotrasách. Jsou ale také oblíbeným cílem houbařů a od Crkáňského rybníka je mimo jiné i krásný pohled na Kunětickou horu.