Kunětické třešně

Tentokrát jsme se stali detektivy a z posbíraných textů různých dob jsme hledali, kdy a proč vznikla pověst Kunětické třešně. Časopis Květy v roce 1845 otiskl vzpomínky na poutě na Kunětickou Horu. Pověst je situována do 16. století, hrdinou jsou děti (Vojtěch a Jan) Viléma z Pernštejna. S prof. P.Vorlem a Janou Davidovou řekneme, jak byly děti vychovávány, s kým si mohly hrát. Vilém z Pernštejna napsal příručku, ve které ústy dítěte radí, jak má být vychováváno, doporučuje i metličku. Vilém z Pernštejna doporučoval, že šlechtické děti mají být vzdělány, znát mnoho jazyků - odbočka: Vilém z Pernštejna jako první politik definoval, co je národ - definuje na základě jazyka (motiv společného jazyka sjednocuje Čechy a Moravu, z něho vycházel i Palacký). Vznik poutí v období baroka. Tradice poutí iniciovali minorité - církevní řád v Pardubicích, zvolili den vyzdravění Vojtěcha z Pernštejna. Farář ze Sezemic Jan Antonín Lorenz poutě organizoval v souvislosti s vysvěcením kostelíku sv.Kateřiny na Kunětiském Hoře, který nechal opravit, první velká pouť v roce 1698 (s J.A.Lorenzem jsme se setkali už v Přelouči, kde nechal vystavět hřbitovní kapli a vyhlásil zázračnost obrazu Panny Marie Přeloučské). Hrad Kunětická Hora byl v době romantismu velmi oblíbený, důkazem je text o Kunětické Hoře, v knize autora Meisnera z roku 1798 - do které vybral 13 nejoblíbenějších hradů, turistických cílů. Kořen tradice červnových poutí je v polovině 18. Století. V 19. století Kunětickou Horu vlastnil Muzejní spolek v Pardubicích a jedním z hlavních zdrojů byl prodej třešní ze svahů KH. Pověst o třešních mohla být dobrým marketingovým tahem. Pravda je, že naše pověst Kunětické třešně, kterou sepsal L. Macháček nebo V. Hulpach a jistě i jiní autoři 19. a 20. století, má svůj původ v 19. století., tehdy byl vymyšlen důvod, proč byly poutě právě v červnu, když zrály třešně. Neděle 20.4. od 17:30 hodin.