Lesníci a hajní v odboji
Hajní na Holicku zachránili stovky lidí
Riskovali život svůj i svých rodin, přesto neváhali s pomocí. Hajný Jan Kubín a František Černý měli svá polesí na sever od Holic. Zatímco hajný Černý dodával informace výsadkářům zpravodajské skupiny, hajný Kubín pomáhal živit stovky běženců z pochodů smrti.
Na sklonku války bylo v lesích na Holicku skutečně živo. Už koncem roku 1944 se do hustých borohrádeckých lesů přesunul z Železných hor Konstantin Korovin a začal kolem sebe formovat partyzánskou skupinu později zvanou jako 5. oddíl partyzánské brigády Mistra Jana Husa.
Ten se výrazně rozrostl na přelomu ledna a února 1945, kdy krajem procházeli zajatci evakuovaných táborů z východu. Do lesů z těchto transportů utekly desítky až stovky zajatců. V úseku hajného Kubína si uprchlíci vybudovali několik bunkrů, na smluvený signál jim tam místní lidé nosili jídlo v hrncích, na zapískání si pak prázdné nádoby odnášeli. Jan Kubín byl nejdůležitější spojkou celého partyzánského hnutí na Holicku, rozděloval potraviny pro tři partyzánské kuchyně na Poběžovicích a na Koudelce, které krmily téměř tři stovky partyzánů. Hajný Kubín se bojových akcí přímo neúčastnil, ale věděl o nich. Po válce získal od prezidenta republiky Československé republiky medaili za zásluhy II. stupně. Zemřel 13. října 1987.
Dne 22. března 1945 seskočil u Borohrádku šestičlenný ruský výsadek Michajlov. Měli kontaktní adresu na hajného Františka Černého z hájovny v Sedadlech. Ten jim zprostředkoval kontakt na četnickou stanici a se svými syny fungoval až do konce války jako spojka.
Spolupracoval zřejmě s oběma partyzánskými skupinami v oblasti, tedy jak s 5. oddílem BMJH, tak se zpravodajským oddílem Michajlov. Zatčení unikl jen díky povstání, ve chvíli, kdy si pro něho do hájovny v Sedadlech přijelo gestapo, byl už s partyzány v Holicích.
Za svoji práci pro odbojové hnutí mu byla prezidentem Československé republiky udělena Čs. vojenská medaile za zásluhy I. stupně
Holické povstání
Partyzáni vyhlásili povstání proti německým okupantům v sobotu 5. května 1945 z oken radnice. Partyzáni zůstali ve městě až do večera, kdy se stáhli zpátky do lesů.
Holičtí obyvatelé zatarasili vstupy do města a tím znemožnili německým jednotkám rychlý útěk před postupující Rudou armádou. Konec války byl ale dál, než si mnozí mysleli. Když prchající konvoje přijely k zábranám města, začali zuřit. Chtěli co nejrychleji projet městem a dostat se do Americké zóny. Už tenkrát správně tušili, že šance na přežití je v jejich zajetí mnohonásobně větší, než v sovětských zajateckých táborech.
Němci si na pomoc přizvali tři letouny Focke Wulf 190, které v neděli 6. května přiletěly nad město a začalo bombardování. Potom německé oddíly vstoupily do ještě hořících Holic. Ze sklepů němečtí vojáci vytahovali holické muže, některé přímo na místě zastřelili, zbytek odvedli za město. U hřbitova zastřelili dalších asi třicet lidí, část mužů pak odvezli do Vysokého Mýta a asi 300 jich jako rukojmí odvedli do sokolovny. Holičtí pak byli přinuceni zábrany rozebrat a německé kolony pokračovaly dál na západ.
Holické povstání nemá co do velikosti města a také počtu obětí srovnání s žádným jiným českým nebo moravským městem.
Související
-
Příběhy z týlu a fronty druhé světové války
Veteráni i pamětníci z východních Čech vzpomínají na události druhé světové války, která začala 1. září před 80 lety.
-
Druhá republika ve východních Čechách
Druhá republika trvala jen 167 dní. Byla o třetinu menší než její předchůdkyně, přišla ale o mnohem víc než o území.
-
Ať žije republika!
Zpráva o vzniku samostatné Československé republiky vzbudila v mnoha městech radost a bouřlivé ovace. V některých smutek, zmatek a odpor.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.