Podzim v lese: Která bedla je jedlá? A proč některé houby světélkují?

20. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Helmovka zefírová je houba, která může ve tmě světélkovat

Lesy jsou plné hub. Rostou hřiby hnědé, bedly, a také vynikající pýchavky, které se dají připravit dokonce na sladko.  Ale věděli jste, že v českých lesích můžete najít i světélkující houby? Třeba taková helmovka zefírová.

Na Chrudimsku najdete helmovek celé koberce. I když se helmovka k jídlu nehodí, umí jinou věc. Bioluminiscenci. I na to jsme se zeptali odbornice Terezy Tejklové. Ale nejdřív otázka, která rozhýbala houbařské poradny po celé republice. Rostou bedly! Která je jedlá a která ne?

Bedla vysoká v dubovém lese

Bedel existují desítky druhů. Nejčastěji se vyskytuje bedla vysoká. Bedla vysoká je velmi dobře poznatelná podle tygrovaného třeně a dužniny, která po rozkrojení nezmění barvu.

Pak je častá skupina bedly červenající. Do té patří bedla červenající, šedohnědá a zahradní. Tyto druhy se vyznačují tím, že dužnina po poranění nebo rozkrojení zoranžoví, později zčervená.

Takto vypadá bedla červenající

„Dříve jsme tyto bedly hojně konzumovali, dnes už je nedoporučujeme. Po jejich požití se totiž objevují stále častěji potíže. Spíše to vypadá na nějakou alergickou reakci, proto je k jídlu nedoporučujeme,“ vysvětluje mykoložka Tereza Tejklová.

Ochutnejte pýchavku na sladko

Říjnové lesy teď zdobí malé i větší ostnaté bílé koule. Jsou to pýchavky, které jsou v kuchyni vynikající. Poznáme je snadno. Jsou měkké a lehce stlačitelné. Dají se splést s pestřecem, který je ale mnohem tužší.

„Pýchavka je jedlá, když je na průřezu čistě bílá. Má na sobě drobné ostny, které se nechají setřít. Někdo pýchavky nerad sbírá, protože mu to zašpiní houby v košíku. Ale to je chyba. Tyto houby se hodí se na mnoho kuchyňských úprav. Na polévku, pod maso, na řízky, na paprice, s vajíčkem a cibulí. Ale dají se také pocukrovat a usmažit na másle, což je u hub velká zvláštnost,“ doporučuje Tejklová.

V lese hojně narazíte i na pýchavku obecnou. Dá se připravit i na sladko

Světélkující houby z říše pohádek

Není to pohádka. Skutečně existují  houby, kterým svítí plodnice, případně světélkuje jejich podhoubí. Vyskytují se hlavně v tropech. Ale i u nás se dají najít.

„Například to umí mycelium václavek. Je to prokázáno i výzkumem. Takhle zřejmě kdysi vznikly pověsti o svítícím pařezu a bludičkách. Navíc různé rozkládající se plyny vyluzují zvuky, které mohly našim předkům připomínat hejkala a další pohádkové bytosti,“ usmívá se Tereza Tejklová.

Dalším příkladem světélkující houby je helmovka zefírová. Je to velmi běžná, drobná podzimní houba. Roste z opadu jehličnanů. Klobouky jsou kuželovité, světlé, mají na sobě skvrnky.

„Mycelium helmovky by mělo také svítit. Ale podle toho, co jsem zjistila, světélkuje jen při umělém pěstování. Nenašli jsme, že by bylo pozorovatelné v přírodě v lese,“ upřesňuje mykoložka.

Další nenápadnou svítící houbou je pařezník obecný. Velmi zajímavé je, že v Evropě nesvítí,  ale v Americe svítí. A nikdo neví, proč to tak je.

Například na Borneu lze velmi dobře pozorovat světélkování u hub v přírodě. Není to ale takové světlo, že byste si u houby mohli otevřít knížku. Plodnice světélkují, když nastavíte fotoaparát na delší expozici. Tak vznikají kouzelné fotky.

Proč houby světélkují?

Houby svítí díky tomu, že obsahují luciferin. To je látka, díky které svítí také zadečky světlušek. Tedy těch známých svatojánských mušek, které daly vzniknout Karafiátovým broučkům. Ale proč to tak je?  

„To je otázka, nad kterou si vědci lámou hlavu. U plodnic bych pochopila jeden z výkladů, který říká, že světélkující houby přivábí hmyz, který je pojídá a posléze vytrousí, a tím se houba rozmnoží. Ale proč světélkuje mycelium?  Příroda je v tomto ohledu tajemná,“ uzavírá mykoložka Tereza Tejklová.

Spustit audio

Související