Maminka Dokonalá

Jediný vlak, u kterého zpoždění nebylo, byl rychlík do Brna, který jel za necelou hodinu, ze čtvrtého nástupiště. Bylo mi jasné, že všichni, kteří chtěli jet zpožděnými vlaky do Brna, použijí právě tento rychlík, protože byl jediný, kterým se mohli z Prahy dostat. A tak mě zkušenosti dojížděče neomylně navigovaly. Jdi okamžitě na čtvrté nástupiště a sedni si do toho rychlíku. A sedni si do první třídy, doplať si ji, protože dvojka bude narvaná. Poslechla jsem.

Ve vagonu první třídy jsem si vybrala kupé, kde byly jenom tři místenky, a sedla jsem si tam, rozhodnutá, že se odsud nehnu.

Hned po mně přišli starší manželé, které jsem upozornila na místenky u okna, a pak jsme spokojeně seděli všichni tři a čekali na odjezd.

Deset minut před odjezdem doslova narvaného vlaku, přišla do kupé maminka Dokonalá s dcerkami, pětiletou a sedmiletou. Doprovázel je dědeček, pomáhal jim uložit zavazadla a holčičky se začaly dohadovat, kam si která sedne.

"Tiše, tiše! Nejsme tady sami," napomenula je maminka Dokonalá. "Jsme ve vlaku a ve vlaku se nekřičí! Musíme být ohleduplné k ostatním!"

Blížil se odjezd, dědeček si šel stoupnout na nástupiště, holčičky na něho přes sklo mávaly, on mával také a maminka Dokonalá koukala do mobilu. Vzápětí vstala a stáhla okno až dolů.

"Psala mi tchyně, žes jí poslal esemesku, že holky byly v pořádku a žádné léky nefetovaly. Nelíbí se jí to slovo. Vysvětli jí to, prosím tě."

Dědeček, příjemný padesátník, se zarazil. "Nic jsem tím nemyslel..."
"Napiš jí, jak jsi to myslel. Slovo "nefetovaly" je zavádějící," pokračovala maminka Dokonalá, vykloněná z otevřeného okna, zatímco z kupé se stával mrazák.

"Mně se líbí slovo nefetovaly," zastala se dědečka jeho sedmiletá vnučka, ale hned se podívala na maminku Dokonalou, jestli to, co řekla, je vhodné. Nebylo. Maminka Dokonalá jí začala dlouze vysvětlovat, co to je fetovat, až ji paní, sedící naproti mně, přerušila.

"Můžete to okno zavřít? Venku mrzne a tady se netopí!"

S maminkou Dokonalou to ani nehnulo. Okno nezavřela. Tak se ke své ženě přidal i její manžel a já také nezůstala pozadu.

Maminka Dokonalá strnula. Co to bylo?! Kdo si dovolil ji napomenout?! Ona přece dělá všechno dokonale! Aniž by se na někoho z nás podívala, přísně připomněla dědečkovi, ať nezapomene vysvětlit její tchyni, co myslel tím, že její dcerušky nefetovaly, pak okno zavřela, vzteky bílá, sedla si k dceruškám a začala s nimi dokonale konverzovat.

Bylo mi těch holčiček líto. Obě se předháněly, aby svou dokonalou maminku uspokojily, aby je pochválila, nebo se na ně dokonce usmála! Když se to podařilo jedné, druhá se na ni nenávistně podívala a mě a starší manželé nepřekvapilo, že se ty dvě holčičky nenápadně kopaly, aby to jejich Dokonalá maminka, neviděla. Ale ta si hlavně dávala pozor, aby se na někoho z nás tří náhodou nepodívala a její dvě dcerušky chování své dokonalé maminky, dokonale kopírovaly.

V Kolíně se mnou vystupovali i ti starší manželé, a když jsme při odchodu z kupé řekli všichni tři, na shledanou, dokonalé trio se na nás pohrdavě podívalo a - neodpovědělo.