Mravín je o sto let starší, zjistil zahradník, který ve volném čase studuje rodokmeny
Zahradník Jaroslav Vintera nemá rád stereotyp. Proto se věnuje nejen zahradničení, ale i mnoha dalším koníčkům. V lednu hraje prim genealogie a přestavba historické usedlosti. V únoru nastoupí množení denivek. V březnu se začnou rodit kůzlata na farmě, kterou založil se se svou ženou. No a pak ho čeká kontrola jím vysázených alejí starých odrůd stromů, které najdete po celém kraji.
„Mám rád historii a věnuji se studiu rodokmenů lidí i domů v Jenišovicích a Mravíně, kde žiju. Celý Mravín je totiž velmi cennou lokalitou a my jsme se s manželkou ujali jednoho starého domu, protože mu hrozila demolice. Bylo nám to líto, protože stál hned vedle našeho domu. Rozhodli jsme se, že půjdeme lidem příkladem, a dokážeme, že se dá vrátit do původního stavu, a že se v něm dá i žít,“ vypráví Jaroslav Vintera.
Odhalení, které překvapilo
Díky vřelému vztahu Jaroslava Vintery k historii a místu, kde žije, došlo k zajímavému odhalení.
„Podařilo se mi posunout první zmínku o Mravíně o sto let! Ještě to není nikde publikované. Stalo se to tak, že jsem zkoumal jméno Václav Oliva. Ten měl několik bratrů a všichni psali knihy. V jedné knize je zmínka o založení Zbraslavského kláštera u Prahy Václavem II. a bylo tam řečeno, že v roce 1292 daroval Vysoké Mýto, Českou Třebovou, Džbánov, Mravín a Stradouň Zbraslavskému klášteru. A tohle napsal před více než sto lety pan Oliva. Takže teď hledám originál, aby to bylo potvrzeno,“ říká Jaroslav Vintera.
Ze zříceniny je kulturní památka
Až bude úsilí pana Vintery a jeho přátel u konce, nebude to podle něj ani vidět. Laik nepozná, kolik dřiny za obnovenou památkou stojí. Obnova začala v roce 2012, kdy manželé Vinterovi starý dům koupili. Původně si nemysleli, že se ze zříceniny vyklube kulturní památka. Teprve když začali sundávat novodobé omítky, zjistili, co za poklady se pod nimi ukrývá. Objevili krásně zachovalou černou kuchyni a klenutý kamenný sklep. Kam se posunuli po jedenácti letech soustavné práce?
„V souladu s památkáři a s jejich pomocí se nám daří obnovovat střechu a vyměňujeme celý krov. Používáme staré trámy přímo z památky, ale i z jiných památek, a doplňujeme to novými. Přesto by někteří lidé raději vzali bagr a celé to rozhrnuli ze svahu dolů,“ usmívá se Vintera. V opravené budově chce vytvořit muzeum, kde by se lidé dozvěděli zajímavosti o obci Mravín. Už teď lidé přinášejí nejrůznější věci, které s historií obce souvisejí, a v muzeu budou mít své místo.
Jaroslav Vintera je v komisi, která hodnotí kvalitu zeleně v soutěži Vesnice roku. Chcete vědět, které vesnice jdou v našem kraji příkladem? Poslechněte si záznam pořadu.
Související
-
Mravín patří mezi nejkrásnější vesnice Pardubického kraje
Mravín a Štěnec jsou vesnice, které leží ve svahu terénního zlomu táhnoucího se od Luže k Vraclavi. Je odtud krásný výhled, to ale není jediná přednost tohoto kraje.
-
Nejvíc denivek kvete v Mravíně
Jaroslav Vintera patří mezi největší pěstitele denivek v Česku. V jeho Denivkové zahradě najdete stovky odrůd a kultivarů této rostliny, jejíž květ září jen jeden den.
-
Pod sádrokartonem objevili černou kuchyni. Znáte nové kulturní památky našeho kraje?
Východočeské výlety zamířily k historickým památkám, Poslechněte si, jak došlo k objevu černé kuchyně v Mravíně nebo o tajemstvích starého židovského hřbitova v Litomyšli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
