Pod sádrokartonem objevili černou kuchyni. Znáte nové kulturní památky našeho kraje?

14. březen 2021

Východočeské výlety zamířily k historickým památkám, Poslechněte si, jak došlo k objevu černé kuchyně v Mravíně nebo o tajemstvích starého židovského hřbitova v Litomyšli.

V roce 2020 přibyla v Pardubickém kraji řada nových nemovitých kulturních památek. V okrese Ústí nad Orlicí jsou to sochy Nejsvětější Trojice a sv. Jana Nepomuckého v Červené Vodě. Na Pardubicku rozšířily počet kulturních památek dvě sochy z cyklu čtyř ročních období v areálu zámku Zdechovice. Na Svitavsku se stal novou kulturní památkou areál starého židovského hřbitova. Na seznam kulturních památek z Chrudimska přibyla hrobka Lilienwaldů a Šlechtů Hrochově Týnci a venkovská zemědělská usedlost v Mravíně.

Chalupa Mikelkových v Mravíně

Mravín je půvabná vesnička, která spadá pod obec Jenišovice poblíž Luže. V Mravíně se zachovala celá řada tradičních kamenných domů. K nim patří i stará zemědělská usedlost na okraji obce. Stavení z opuky, které vzniklo okolo roku 1787, teď opravují manželé Vinterovi z Mravína. Svůj dům mají hned naproti.  

„Nechtěl jsem, aby tohle historické stavení, které bylo na prodej, navždy zmizelo, a tak jsme ho koupili,“ vysvětluje Jaroslav Vintera. „Mým koníčkem je genealogie. Zjistil jsem, že z tohoto domu pochází jeden z rodičů významného prvorepublikového klavíristy Emila Mikelky. Pracovně tedy chalupě říkáme U Mikelků.“

Jaroslav Vintera opravuje dům v Mravíně, v popředí je vidět dřevěné zateplení kamenného domu

Stavení je z opuky. Co je ovšem unikátní, je sto let staré zateplení zdí pomocí dřevěných trámků a mechu. Pod novodobými stavebními úpravami původních majitelů se postupně objevily i další historické poklady. Například černá kuchyně nebo výklenek s topeništěm v předsíni. Etnografové se domnívají, že by mohlo jít o pražírnu kávy.  

Židovský hřbitov v Litomyšli vydává nová svědectví

Židovský hřbitov se nachází asi dva kilometry od centra Litomyšle, v místní části Lány. Jeho poloha v úžlabí mezi poli byla vždy dost nešťastná. Ze tří stran do areálu hřbitova stékala z kopců voda a bahno. Postupem let tak desítky náhrobků zmizely pod zemí.

Na hřbitově se začalo pochovávat v druhé polovině 19. století. Poslední pohřby se tu uskutečnily během druhé světové války, nejmladší náhrobek by měl pocházet z ledna 1942. Nejmladší hroby se nacházejí poblíž cihlové obřadní síně, skrze ni se na hřbitov vstupuje.

Židovský hřbitov v Litomyšli

V červnu 2019 se stal správcem hřbitova Vojtěch Toms z Litomyšle. Ač nemá židovské předky, osud zanedbaného hřbitova mu nebyl lhostejný. Postupně začal areál opravovat a společně s dobrovolníky čistit od vegetace. Vojtěch Toms postupně objevuje další náhrobky. Nově umístil na hřbitov také informační tabuli, která návštěvníky bude seznamovat například s židovskými svátky.

Svatí u kostela i kruhového objezdu

V roce 2020 byly jako kulturní památky vyhlášeny hned dvě kamenné plastiky v Červené Vodě. Socha sv. Jana Nepomuckého poblíž hlavní silnice se podle památkářů vyznačuje zlidovělým pojetím místního kameníka, který byl sice zručný řemeslník, ale nikoliv umělec. Na podstavci sochy se zachoval jak nápis, který odkazuje k donátorství sochy, ale také výjevy ze života Jana Nepomuckého.

Svatý Jan Nepomucký v Červené Vodě

Další prohlášenou památkou v Červené Vodě je sousoší Nejsvětější Trojice, která se nachází před kostelem v části Šanov. „Původně socha stála o sto metrů výš, kde byla v 90. letech téměř vykopána z kopřiv. Autora sochy neznáme, jen datum vytvoření, což je rok 1824,“ přibližuje starosta Červené Vody Petr Mareš.  

Obě památky se stanou součástí Stezky s příběhem. „Tak se jmenuje náš nový projekt. Rádi bychom polovinu drobných památek v Červené Vodě spojili stezkou, tak, aby se pěší turisté nebo cyklisté o nich dozvěděli, poznali je blíž,“ vysvětluje Petr Mareš. „Stezka by mohla vést dál, jednali jsme o tom už s Mezilesím v Polsku. Teď sháníme zdroje financování, stezku bychom chtěli přehledně označit a také upravit přístupy k jednotlivým památkám.“  

autor: BRA
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.