Mrkev vysévají na podzim. A pole mají přes zimu zelené. Na Farmě Částkov hospodaří jinak a funguje jim to
Na Farmě v Částkově na Chrudimsku sklízejí díky permakulturním postupům rok od roku šťavnatější „ovoce“. Simona Hrochová tam se svou rodinou hospodaří na čtyřech hektarech půdy. Na jednom a půl hektaru pěstuje ovoce a zeleninu. Svými výpěstky zásobuje zhruba devadesát rodin v blízkém okolí od jara do prosince. Stále kvalitnější plodiny se podle pěstitelky daří pěstovat díky novým postupům, které Simona Hrochová aktivně vyhledává nejen u nás, ale i v zahraničí.
Mrkev, petržel nebo pastinák vyséváme do záhonů většinou brzy na jaře. Simona Hrochová to ale zkouší už v listopadu.
„Je to proto, že zaseté semínko skoro tři týdny nic nedělá a čeká na dostatek vláhy. Teď je té vláhy více než na jaře, kdy jsou vyšší teploty. Takže semínko v klidu čeká a pomaličku se vyvíjí. Kvůli zimním teplotám poroste velmi pomalu, ale pořád má náskok několika měsíců. Vzpomeňte si, kolikrát jste chtěli vyset mrkev a petržel v únoru, ale mrzlo a vy jste pak dlouho čekali. Takhle už je semínko připravené od listopadu v půdě a v únoru už je krásně nastartované,“ předává svou zkušenost pěstitelka Simona Hrochová.
Čtěte také
Jde to i bez orby
„Nikoliv orba, žádné obracení půdy, my nepoužíváme pluh, ale zachováváme mikrobiální život tím, že používáme zelené hnojivo. Náš sad není teď v listopadu ani černý ani hnědý, ale rostou tam všude meziplodiny. Teď nám na poli krásně kvetou slunečnice a svazenka, je to krásný pohled,“ vypráví pěstitelka a radí použít místo rytí zelené hnojení. To samozřejmě není vhodné pro každý typ půdy, ale podle Simony Hrochové je použitelné na většině ploch vhodných pro pěstování zeleniny. A jak to funguje?
„Přirozené pro půdu je, že je neustále zakrytá. Jsou tam kořeny a ty živí půdu a zpřístupňují mikrobiální život. Tímto způsobem to funguje lépe. Zdravá půda a krajina i pro další generace, to je náš cíl,“ podotýká pěstitelka.
Udělejte experiment
Vyzkoušet můžete oba způsoby – orat, nebo jen provzdušňovat. A sami uvidíte, kde bude zelenina lépe prosperovat. Zkuste si vymezit jedno políčko a na něm si tak trochu zaexperimentujte.
Holou sklizenou půdu pohrabejte, nakypřete, neobracejte, jen skutečně lehce provzdušněte. Do holé půdy vysejte směs ozimých meziplodin, tomu se říká zelené hnojení. Může to být obilí, ozimý hrách jako peluška nebo vikev huňatá. Budou tam růst přes celou zimu.
Na jaře pak zeleň posekejte, buď sekačkou, kosou nebo srpem, a rovnou můžete začít sázet zeleninu. Biomasu nemusíte nikam odklízet, klidně ji nechte na záhoně, zadrží se tím vlhkost a neporoste plevel.
Související
-
Na své zahradě neryje ani nepoužívá postřiky. Přesto jí všechno vzkvétá
Adéla Hrubá je permakulturní designer. Jednoduše řečeno vytváří zahrady přirozeným a chytrým způsobem. Nejde jen o zahradničení, ale o fungování celého hospodářství.
-
Slepičí traktor i promyšlené zavlažování. Na zahradě u České Rybné sklízejí plody díky permakultuře
Permakulturní designérka Adéla Hrubá vybudovala u České Rybné na Orlickoústecku hektarový zelený ráj. Svou zahradu nazvala Na kopci.
-
Půdu stačí provzdušnit a obracení jí škodí, tvrdí oceněná farmářka
Místo rýče si na podzim vystačíte s rycími vidlemi. Půda potřebuje jen provzdušnit a načechrat. Obracení jí podle farmářky Simony Hrochové škodí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
