Vyvýšené záhony - současný hit, který znaly už naše babičky
Na sociálních sítích teď frčí fotografie s vyvýšenými záhony ohraničenými dřevem, proutím nebo kameny. Kvůli nutnosti zůstat doma se i někteří nováčci vrhli do zahradničení s takovou vervou, že odměřují přesné množství klacíků, kamínků, listí, trávy a zeminy, která do vyvýšeného záhonu patří.
Zahradník František Hlubocký tomuto trendu velmi fandí, ale rozhodně nic neodměřuje. Vyvýšené záhony používá pro pěstování zeleniny už třicet let.
Co dát do spodní vrstvy
Je potřeba vědět, jestli budujete vyvýšený záhon na jílovité nebo písčité půdě. Jílovitá skoro nepropouští vodu, proto je zbytečné dávat do spodní části záhonu oblázky. „Kamínky bych tam nedával, za pár let budete zeminu v záhoně přehazovat a kameny vám tam budou vadit,“ říká František Hlubocký.
Co tedy patří do spodní vrstvy vyvýšeného záhonu? Organická hmota jako jsou větvičky stromů a keřů, shrabané listí, tráva, sláma, zkrátka vše, co jednou zetlí. Spodní vrstva tvoří asi dvacet až třicet centimetrů. Tato část záhonu má za úkol provzdušnit ho. To ocení hlavně zahradníci, kteří mají zahradu na těžké jílovité půdě. Zbylých čtyřicet až padesát centimetrů by měla tvořit zemina.
„Ale pozor. Nestačí tam nasypat pytle s kvalitním rašelinovým substrátem. Je potřeba ho smíchat s obyčejnou zeminou, klidně jílovitou. Nebo můžete přidat skrývkovou zeminu, kterou najdete u každé novostavby. Ta vám podrží vláhu. Jinak se uzaléváte. Substráty jsou totiž výborné, ale velmi vysychají,“ vysvětluje František Hlubocký.
Výhody
Starší lidé ocení vyvýšený zákon kvůli svým bolavým zádům. Nemusí se tolik ohýbat k setí nebo jednocení zeleniny.
Čtěte také
Protože se živiny ze spodní části záhonu uvolňují, není potřeba hnojit. Navíc vzniká teplo, takže rostliny urychlují svůj růst.
Pokud máte malé děti nebo psy, máte naději, že vám do zeleniny nevběhnou a nezničí ji.
Vyvýšené záhony umožňují pěstování zeleniny na místech, kde by to jinak nebylo možné, například v nekvalitní suti nebo dokonce na dlažbě.
Nevýhody
Vyvýšený záhon není věčný. Klacíky, tráva i listí samozřejmě časem zetlejí a záhon klesne. Proto je potřeba zeminu přidávat. František Hlubocký doporučuje mít za tím účelem alespoň tři takové záhony. Kompost se vytvoří cca za tři roky.
„Jeden záhon vždy rozebírám a zakládám nový. Hotový kompost z rozebraného záhonu přidávám do zbylých dvou. A takhle pořád dokola. Zkrátka nepočítejte s tím, že vyvýšený záhon bude fungovat dalších deset let bez práce,“ upozorňuje zahradník.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
