Muzeum ve Vysokém Mýtě představí duhový poklad. Toužili po něm králové i prezidenti
„Fungujeme jako všechna muzea, to znamená, že máme zavřeno. Naše aktivity se přesunuly na internet, ale už se těšíme, až zase otevřeme,“ říká ředitel Regionálního Muzea ve Vysokém Mýtě Jiří Junek. Volný čas v muzeu ale uměli využít a milovníci historie se tak mají na co těšit.
Třeba na novou publikaci, která má prozatímní pracovní název Duhový poklad z Loučné. Věnuje se jednomu z vysokomýtských fenoménů, kterým jsou pstruzi. „Po dlouhá staletí byli pstruzi z Loučné pojmem. Z dobových materiálů víme, že už od středověku mělo Vysoké Mýto povinnost odvádět pstruhy na Pražský hrad českým králům a císařům,“ vysvětluje Jiří Junek.
Z počátku byly tyto informace v dobových pramenech podchycené jen obecně. Některá česká města měla povinnost odevzdávat to nejlepší, co měla. V Chrudimi to byla třeba pšenice, ve Vysokém Mýtě zase zmiňovaní pstruzi.
„Pak už máme konkrétní prameny, ze kterých víme, že pstruhy si vyžádal český král Maxmilián II. a že jimi byl obdarován král Jiří z Poděbrad. Žádal o ně také Rudolf II., protože po smrti svého otce Maxmiliána II. chtěl mít pstruhy z Vysokého Mýta na smuteční hostině,“ říká Jiří Junek.
Od králů až k prezidentům
Pstruzi se pak dodávali i na stoly českých prezidentů. „Vzniklo to v roce 1947, kdy na dveře Pražského hradu zaklepal karosář Josef Sodomka, který nabízel prezidentovi Benešovi, že mu udělá automobil a zároveň měl pověření od rybářů z Vysokého Mýta, že by rádi obnovili tradici dodávání pstruhů z prvního výlovu,“ popisuje obnovení tradice Jiří Junek.
V roce 1947 tak doputovala první várka pstruhů na stůl prezidenta Beneše. Tradice vydržela až do roku 1964. Znovu se obnovila v období Pražského Jara v roce 1968. Bohužel už následující rok prezident Svoboda skoro až odbyl žádost vysokomýtských přivézt pstruhy a tím tradice zanikla.
Na pstruhy do Mýta
Už v 19. století začali za pstruhy do Vysokého Mýta jezdit také rybáři zvučných jmen. Jedním z nich byl v 70. a 80. letech 19. století Tomáš Garrigue Masaryk. „Málokdo ví, že Masaryk byl rybářem. Dokonce byl členem známého pražského rybářského klubu. Víme také, že několikrát trávil dovolenou v Potštejně, kde chytal ryby na Divoké Orlici. A víme z korespondence mezi Masarykem a Zdeňkou Šemberovou, že zajížděl i do Vysokého Mýta, kde v Loučné chytal vyhlášené pstruhy,“ vypráví Jiří Junek.
Další a rozhodně ne poslední známou osobností, která do Mýta jezdila, byl Jan Werich. „Ten se v Mýtě poprvé objevil v roce 1934 a od té doby tam jezdil až do 60. let. A je zajímavé, že když místní rybářský spolek potřeboval vybudovat nové sádky a sháněl na to peníze, tak Jan Werich se svými přáteli Karlem Vlachem a Rudolfem Cortésem uspořádali dva koncerty ve Vysokém Mýtě a jejich výtěžek šel na vybudování sádek,“ říká Jiří Junek.
Související
-
Žáci ve Vysokém Mýtě objevili pod školní zahradou zapomenutý kryt civilní obrany
Při rytí školní zahrady narazili žáci Střední školy technické ve Vysokém Mýtě na starý kryt civilní obrany. Současné vedení školy o něm nevědělo.
-
Kameny zmizelých ve Vysokém Mýtě - rodina Frischmannova
Holokaust přežil z celé rodiny jen Jiří Frischman
-
Lakýrnice, čalounice, automechanička. Ve Vysokém Mýtě studuje čím dál víc dívek
Dívek, které mají zájem studovat technické obory, přibývá – alespoň ve Vysokém Mýtě. Na tamní Střední technickou školu letos nastoupilo víc děvčat, než kdy dřív.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.