Na pardubickém zámku vznikne reprezentativní sál pro 200 lidí podle Evy Jiřičné

Čtěte také

Kam vedou tajemné dveře na pardubickém zámku?

Na úpravy se kraj snaží získat dotaci. „Na zámku, který je v majetku kraje, nám zbývají ještě dvě velké stavby, společenský sál a návštěvnické centrum. Nyní jsme dali zelenou první z nich, společenskému sálu v předpokládané hodnotě stavební části 157 milionů korun včetně DPH. Vzhledem k závislosti akce na dotačním financování z Integrovaného regionálního operačního programu Evropské unie jsme navrhli zvolit postup, kdy bude zhotovitel vyzván k přejímce staveniště až na základě informace o obdržení dotace," uvedl hejtman Martin Netolický (3PK/ČSSD).

Skleněné schodiště

Projekt zahrnuje především velký sál v třetím nadzemním podlaží. Jeho součástí bude i reprezentativní foyer a zázemí pro catering, šatny a hygienické zázemí v druhém nadzemním podlaží. „Obě patra severního křídla tak budou tvořit organický celek propojený skleněným schodištěm, kterým se právě Eva Jiřičná proslavila ve světě,“ uvedl náměstek hejtmana pro kulturu a investice Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj).

Vizualizace vyústění skleněného schodiště podle architektky Evy Jiřičné|foto:Pardubický kraj

Sál bude mít kapacitu nad 200 lidí a musí splňovat všechny akustické, estetické a požární parametry včetně bezbariérového přístupu. Stavba by měla začít na počátku roku 2024, zhotovitel na ni bude mít 30 měsíců, následovat bude vybavení interiérů. Součástí projektu bude doplnění mobiliáře třetího nadzemního podlaží, čímž také bude dokončen prohlídkový okruh zámeckého paláce.

Návrat do 16. století

„Chceme se pustit do odvážné rekonstrukce místnosti s nádherným kazetovým stropem a nechat domalovat iluzivní malby na stěnách a vybavit ji kopiemi historického nábytku tak, aby se vrátila do své podoby ve 40. letech 16. století,“ uvedl ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek. Od roku 2013 do loňského roku zaplatil Pardubický kraj za projekty oprav zámku a další s nimi související 363 milionů korun.

Patří mezi ně například i výstavba depozitáře v Ohrazenicích a obnova starších objektů v bývalém školském areálu, kam se vystěhovaly provozy z historických prostor zámku.

Od Pernštejnů v vojákům

Goticko-renesanční zámek v Pardubicích vybudoval rod pánů z Pernštejna na místě původní tvrze. V roce 1560 prodali Pernštejnové Pardubice králi. Hlavní společenský sál byl ve své době druhý největší v Čechách po Vladislavském sále. Pardubický zámek přestal plnit funkci panské rezidence po odchodu Pernštejnů, poté byl správním sídlem pro královský velkostatek, později v něm byly byty vysloužilých vojáků, sklady a podobně.

V roce 1920 ho koupil Musejní spolek pro své sbírky. V 50. letech minulého století zámecký areál převzal stát, který nejen hlavní budovu víceméně ponechával svému osudu, až se ve třetím podlaží propadly stropy. Významné opravy začaly až v 90. letech pod správou Východočeského muzea a vedly ke znovuotevření zámku v roce 1997. Pardubický kraj je vlastníkem zámku od roku 2001, od roku 2010 je národní kulturní památkou.