Nejmohutnější strom roste na Pastvinách
Roste už více než půl tisíciletí, je stále zelený a samozřejmě památný. Nejmohutnější strom Pardubického kraje a patrně i celého Česka najdete na místě vzdáleném necelý kilometr od Pastvinské přehrady. Je to lípa a říká se jí „Vejdova“.
Stáří lípy nelze určit přesně a názory odborníků se různí. Věk památného stromu kladou do rozmezí 600 až 800 let. První historická zmínka o obci Pastviny pochází až z roku 1513, v té době už lípa, poblíž dnešního statku čp. 21, už mohla pravděpodobně růst.
Lip bylo na tomto místě vysazeno víc a je možné, že vytyčovaly rohy ohrady pro dobytek. (Druhá mohutná lípa byla zničena vichřicí v září roku 1978).
Strom, který má střechu
Koruna Vejdovy lípy dosahuje do výšky asi dvacet pět metrů, kmen je vysoký přibližně čtyři metry. Úctyhodný je hlavně jeho objem. Údaje o obvodu kmene se ale různí, nejčastěji se data, tak, jak je naměřili v průběhu desítek let, pohybují od deseti do dvanácti a půl metru.
Lípu obejme asi jedenáct dospělých lidí. Kmen je dutý, v sedmdesátých letech minulého století dutinu zakryla šindelová stříška. Dutina Vejdovy lípy je přístupná, v případě nepřízně počasí se v ní klidně můžete i schovat.
Památný strom a památná věta
Své jméno lípa získala díky přezdívce jednoho z dřívějších majitelů statku, u něhož roste. Hospodář, když se vracel z hospody domů, cestou do prudkého kopce, prý pronášel větu: „Kdy já na ten kopec vejda?“
Vejdova lípa
Stáří: 600-800 let
Výška: 25 m
Obvod kmene: 10-12,5 m
Vejdova lípa je ale opředená mnoha pověstmi a legendami. Podle jedné z nich kdysi dávno do stromu zapadl pasáček, možná, když se chtěl schovat před deštěm nebo bouřkou. Bylo podivné, že se pak po některé noci, zvláště pak prý o půlnoci, z lípy ozývalo sténání a v koruně stromu se objevovalo světlo. Vše údajně ustalo, když se kmen otevřel a bylo možné vstoupit do jeho dutiny. Místní lidé tam prý objevili kostru malého pasáčka a řádně ji pohřbili.
Do dutiny stromu, která se otevřela někdy na počátku 20. století, se podle dobového hlášení četnické stanice pohodlně vejde stůl a čtyři židle. Pravdou také je, že hospodáři dutinu stromu využívali jako skladiště hospodářského nářadí. Vejdova lípa se často stávala objektem malířů a Česká televize ji samozřejmě věnovala prostor ve svém cyklu Paměť stromů, konkrétně ve čtvrtém dílu pořadu Stromy žijí s lidmi.
Ještě v padesátých letech minulého století byla na jedné z větví, která byla později odstraněna, umístěna deska s nápisem:
Lípa z doby založení českého státu. František Palacký:
"Kdykoli jsme vítězili, dálo se to pokaždé více převahou ducha nežli moci fysickou a kdykoli jsme podlehli, býval tím vinen vždy nedostatek duchovní činnosti, mravní statečnosti a odvahy."
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.